12 C 149/2021-39 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 3 145,48 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh zdůvodnila žalobkyně tím, že je předním poskytovatelem služeb elektronických komunikací, též poskytuje pomocí mobilních sítí služby volání na informační služby, na informační službu [číslo], pojištění, [anonymizována dvě slova] a současně provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím níž umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních transakcí. V případě služby platebních transakcí se jedná o oprávnění účastníka zadávat prostřednictvím sítě žalobkyně a technicky způsobilého koncového zařízení příkazy k provedení platebních transakcí. Platební transakce je vždy provedena na základě příkazu účastníka a umožňuje mu zaplatit prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení za cenu zboží nebo služby poskytované jinými osobami, přičemž při platebních transakcích žalobkyně vystupuje pouze jako zprostředkovatel platby. Příkaz k provedení platební transakce je možné zadat voláním po určitou dobu na telefonní číslo se zvláštním předčíslím (tzv. audiotextové služby), zasláním SMS nebo MMS zprávy s určitým řetězcem znaků na zvláštní číslo (tzv. Premium SMS nebo Premium MMS), datovým spojením po určitou dobu prostřednictvím vytáčeného spojení v pevné síti k číslu se zvláštním předčíslím (tzv. Datarif) nebo potvrzením příkazu na určeném webu či wapové stránce. Částka, která má být zaplacena se vypočítá podle délky volání na audiotextovou linku, případně podle počtu zaslaných Premium SMS či Premium MMS nebo je určena odkazem na webové či wapové stránce. Tyto platební transakce umožňuje žalobkyně svým účastníkům realizovat na základě Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] [právnická osoba] (dále jen Všeobecné podmínky), vydaných v souladu s § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Dle Všeobecných podmínek bod [číslo] může účastník platit za zboží a služby, které jsou poskytnuty či doručeny poštou či kurýrem, převzaty osobně v provozovně, vydány elektronickým zařízením či jinak nebo dodány do elektronického komunikačního zařízení, a které budou užívány prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Dle bodu [číslo] Všeobecných podmínek je o provedených platebních transakcích účastník informován v samostatné části vyúčtování za nejbližší možné následující zúčtovací období po uskutečnění platební transakce. Ve smyslu bodu [číslo] Všeobecných podmínek je účastník povinen cenu platební transakce uhradit žalobkyni společně s cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací v době splatnosti vyúčtování. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v době poskytnutí služeb, tj. za zúčtovací období od 12. 12. 2017 do 11. 4. 2018 účastníkem telefonní stanice [číslo] to na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 23. 11. 2017. Za využívané služby byly vystaveny následující faktury: Faktura [číslo] za období od 12. 12. 2017 do 11. 1. 2018 se splatností 29. 1. 2018, která obsahuje: volání na informační službu [číslo] v délce 5 minut, v částce 174,48 Kč a platební transakce v částce 7 700 Kč, přičemž žalobkyně požaduje částku 174,48 Kč, faktura [číslo] za období od 12. 1. 2018 do 11. 2. 2018 se splatností 1. 3. 2018 která obsahuje: platební transakce v částce 7 700 Kč, přičemž žalobkyně požaduje částku 1 874 Kč, faktura [číslo] za období od 12. 2. 2018 do 11. 3. 2018 se splatností 29. 3. 2018 která obsahuje: platební transakce v částce 1 047 Kč, přičemž žalobkyně požaduje částku 1 047 Kč a faktura [číslo] za období od 12. 3. 2018 do 11. 4. 2018 se splatností 30. 4. 2018 která obsahuje: platební transakce v částce 50 Kč, přičemž žalobkyně požaduje částku 50 Kč. Celková dlužná částka požadovaná žalobkyní tedy činí 3 145,48 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Soud se v první řadě zabýval otázkou příslušnosti soudů k řešení daného sporu, když dospěl k závěru, že tato ve věci dána je, a to s odkazem na ustálenou rozhodovací praxi zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu (srovnej např. usnesení ze dne 20. 4. 2011, č. j. Konf 4/2011-12). 4 Žalobkyně se z jednání nařízeného na [datum] písemně omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne fikcí na adrese jeho evidovaného trvalého bydliště v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by se k věci samé jakkoliv vyjádřil nebo požádal o odročení jednání. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 11. 2017 uzavřena [anonymizována čtyři slova] – Účastnická smlouva, [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a služby třetích stran. Žalobkyně následně žalovanému vystavila fakturu [číslo] za období od 12. 12. 2017 – 11. 1. 2018 na částku 1 774,47 Kč se splatností dne 29. 1. 2018, z toho činí 174,48 Kč za volání na informační službu, dále fakturu [číslo] za období od 12. 1. 2018 – 11. 2. 2018 na částku 6 294,98 Kč se splatností dne 1. 3. 2018, z toho činí 1 874 Kč za platební transakce, dále fakturu [číslo] za období od 12. 2. 2018 – 11. 3. 2018 na částku 9 905,99 Kč se splatností dne 29. 3. 2018, z toho činí 1 047 Kč za platební transakce a konečně fakturu [číslo] za období od 12. 3. 2018 – 11. 4. 2018 na částku 945,90 Kč se splatností dne 30. 4. 2018, z toho činí 50 Kč za platební transakce. Žalobkyně dále k důkazu předložila listinu označenou jako Zrušení poskytování služeb ze dne 12. 4. 2018, Přehled neuhrazených vyúčtování a mobilních linek ke dni 12. 4. 2018, kopii poštovní dodejky, listinu označenou jako Pokus o smír ze dne 26. 6. 2018, Celkovou rekapitulaci dlužných vyúčtování ke dni 26. 6. 2018, Ceník základních služeb a Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. 6 Po právní stránce se smluvní vztah účastníků se po právní stránce řídí jednak zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a to ohledně vzniku smluvního vztahu jeho ust. § 63 a ohledně vytyčení předmětu žaloby jeho ust. § 1, ust. § 2 a § 66 odst. 2, a jednak zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Dle ust. § 63 zákona č. 127/2005 Sb., musí být ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uveden mimo jiné vždy popis poskytované služby a údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb. Dle § 66 odst. 2 je podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť povinen umožnit všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby. Dle ust. § 1 odst. 2 ve spojení s § 2 písm. n) tzv.„ služby obsahu“ či úžeji„ služby třetích stran“ nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu tohoto zákona. Občanskoprávní úprava neobsahuje zvláštní úpravu tohoto typu vztahů a obsah práv a povinností účastníků tak vyplývá především z uzavřené smlouvy, jejíž součástí jsou všeobecné podmínky žalobkyně a ceník. 7 Na základě posouzení skutkových tvrzení obsažených v žalobě dospěl soud k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky ve výši 3 145,48 Kč z titulu poskytování služeb platebních transakcí. Žalovaný poskytované služby užíval, a žalobkyně tak byla oprávněna využití těchto služeb žalovanému vyúčtovat, což také učinila v rámci vystavených faktur. Reklamace vyúčtovaných služeb žalovaným tvrzena nebyla. Žalovanému proto povinnost k úhradě poskytnutých služeb vznikla. 8 Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu § 1968 o. z. a podle § 1970 o. z. tak má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok byl žalobkyní v žalobě vyčíslen v souladu s uvedeným ustanovením. 9 Vzhledem k uvedenému soud podané žalobě zcela vyhověl. 10 Ve věci úspěšný účastník má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů ří