112 C 22/2022-60 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou k Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 37 598 Kč a částky 4 217,36 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] která byla ze strany žalovaného podepsána dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 31 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 64,58 % p.a. splácet ve 48měsíčních splátkách po 2 069 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2022. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 254 Kč. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu. Před uzavřením smlouvy byla přitom řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka 2 069 Kč dne [datum], částka 2 069 Kč dne [datum] a částka 2 069 Kč dne [datum]. Před zesplatnění úvěru přitom vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč. V důsledku prodlení žalovaného dále došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dlužil následující částky a) dlužná jistina úvěru úvěru v celkové výši 35 438,31 Kč s příslušenstvím, b) smluvní pokuta dle bodu [číslo] v celkové výši 998, Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [číslo] v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 35 438,31 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] k datu podání žaloby, tedy ve výši 4 217,36 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru a f) pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 762 Kč. 2 Zástupkyně žalobkyně se z prvního jednání nařízeného na [datum] písemně omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno fikcí na adrese jeho evidovaného trvalého bydliště v souladu s ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), avšak k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by se k věci samé jakkoliv vyjádřil nebo požádal o odročení jednání. Soud proto podle § 101 odst. o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 3 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4 Mezi účastníky byl distančním způsobem uzavřen Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěru ve výši 31 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit úroky ve výši 64,85 % ročně. Celková dlužná částka ve výši 87 120 Kč měla být ze strany žalovaného zaplacena formou 48měsíčních splátek po 2 069 Kč. Jakožto účet žalovaného byl ve smlouvě uveden účet č. [bankovní účet]. Přílohou [číslo] k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru bylo sjednáno pojištění schopnosti žalovaného úvěr splácet, přičemž pojistné bylo sjednáno na částku 254 Kč. Z listiny označené jako Hodnocení klienta je zřejmé, že žalovaný je zaměstnán u společnost [právnická osoba] příjmem ve výši [částka] čistého měsíčně, jeho výdaje (životní minimum) činí [částka] a náklady na bydlení (nájemné, inkaso) činí [částka] s tím, že žalovaný bydlí u [role v řízení]. Žalobkyně současně výpisem z účtu prokázala, že dne [datum] odeslala na účet žalovaného [číslo] [bankovní účet] částku 31 000 Kč. Žalobkyně dále k důkazu předložila úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, výpis záznamu z registru [příjmení], Předsmluvní formulář, Prohlášení klienta, listinu označenou jako Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru, Přihlášku do pojištění, Informace o pojištění, kartu klienta, kopii občanského průkazu, výpisy z účtu žalovaného prokazující obdržení tvrzeného příjmu, osobní data klienta, Oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], kopii poštovní dodejky, oznámení ze dne [datum] a výzvu k zaplacení ze dne [datum] a ze dne [datum]. 5 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Žalobkyně správně zjišťovala pravidelné příjmy žalovaného, kdy rovněž předložila výpisy z účtu prokazující tyto příjmy. Žalobkyně však nedoložila