12 C 124/2023-34 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 24 452 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 4 452 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný vybral dle své volby výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde zadal své osobní údaje a seznámil se s podmínkami smlouvy. Žalovaný současně potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a seznámil se s jejím obsahem. Původní věřitel následně dne [datum] vyplatil převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] sjednaný úvěr. Žalobkyně uvedla, že žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, přičemž žalovaný tak neučinil ani na základě upomínek odeslaných původním věřitelem ani na základě předžalobní upomínky. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 11. 4. 2023, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Žalovanému bylo přitom předvolání k jednání doručeno fikcí v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Ve Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, jež byla ujednána jako smlouva rámcová, bylo sjednáno, že společnost [právnická osoba] postoupí své pohledávky za svými klienty vzniklé ze smluv o úvěru na žalobkyni, a to na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], učiněné jménem žalobkyně, společně s předžalobní výzvou také odeslala na poslední známou adresu žalovaného. Aktivní legitimace je tedy dána. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Žalobkyně k důkazu předložila Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], jež měla být sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž však předmětná smlouva neobsahovala podpisy ani jakékoliv jiné identifikátory smluvních stran, jež by stvrzovaly vůli stran směřující k uzavření smlouvy. Předmětem shora uvedené smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně, když úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalobkyně dále k důkazu předložila nepodepsanou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy, konkrétně částka jistiny úvěru činila 12 000 Kč a zápůjční úroková sazba činila 281,15 % ročně, dále nepodepsanou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy, konkrétně částka jistiny úvěru činila 15 000 Kč a zápůjční úroková sazba činila 277,97 % ročně, dále nepodepsanou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy, konkrétně částka jistiny úvěru činila 17 000 Kč a zápůjční úroková sazba činila 276,11 % ročně a konečně nepodepsanou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy, konkrétně částka jistiny úvěru činila 20 000 Kč a zápůjční úroková sazba činila 270,83% ročně. Z výpisu z účtu je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně obdržela dne [datum] z účtu žalovaného č. [bankovní účet] platbu ve výši 0,01 Kč a dále, že na účet č. [bankovní účet] byla odeslána dne [datum] částka 10 000 Kč, dne [datum] částka 2 000 Kč, dne [datum] částka 3 000 Kč, dne [datum] částka 2 000 Kč a dne [datum] částka 3 000 Kč. Soud dále k žádosti žalobkyně vyžádal výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] na jméno [celé jméno žalovaného], z něhož vyplývá zaúčtování příchozích plateb z účtu [číslo] konkrétně dne [datum] příchozí platba ve výši 10 000 Kč, dne [datum] příchozí platba ve výši 2 000 Kč, dne [datum] příchozí platba ve výši 3 000 Kč, dne [datum] příchozí platba ve výši 2 000 Kč a dne [datum] příchozí platba ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně konečně k důkazu předložila předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] 7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že v daném případě nemá za prokázané uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], resp. smluv stejného čísla upravujících podmínky původní smlouvy o úvěru ze dne [datum], [datum], [anonymizováno] [číslo] a [datum], neboť na smlou