12 C 226/2022-31 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 12 595,95 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 8 251 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 570 Kč s úrokovou sazbou ve výši 30 % ročně a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 1500 Kč a pojistného. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaný ve zavázal uhradit v hotovosti v 52týdenních splátkách po 294 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, přičemž poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný přtiom od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1 323 Kč. Žalobkyně konečně uvedla, že žalovaná částka představuje celkovou dlužnou částku ve výši 12 595,95 Kč sestávající sz dlužné jistiny ve výši 5 885,17 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 710,78 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 725,84 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 664,90 Kč, úroků ve výši 30 % ročně z částky 5 885,17 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 5 885,17 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dodala, že žalovanému byla zaslána výzva k úhradě, avšak žalovaný ke dni podání žaloby dlužnou částku neuhradil. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 9. 2022, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně ani žalovaný se k prvnímu jednání nařízenému na [datum] bez omluvy nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni. Zástupci žalobkyně bylo předvolání k jednání doručeno do datové schránky dne [datum], žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno fikcí na adrese jeho evidovaného trvalého bydliště v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce nebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze [číslo] této smlouvy na žalobkyni. Žalobkyně současně prokázala, že žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ze strany společnosti [právnická osoba] Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky žalovanému také odeslala na poslední známou adresu. Aktivní legitimace je tedy dána. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 6 691 Kč, jež zahrnuje úrok ve výši 3 570 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částku za doplňkovou službu v celkové výši 1 621 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 725 Kč a částka za flexibilní splácení činí 896 Kč, a konečně pojistné ve výši 1 560 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 88 %. Celkovou dlužnou částku ve výši 15 251 Kč se žalovaný zavázal zaplatit formou 52týdenních splátek po 294 Kč. Žalovaný současně svým podpisem potvrdil, že částku 7 000 Kč převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaný je zaměstnán, jeho čistý příjem činí 21 585 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 25 000 Kč a výdaje byly odhadnuty na částku 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně konečně k důkazu předložila Tabulku umoření, ze které je zřejmá platba ze strany žalovaného ve výši 1 323 Kč. 7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně k důkazu předložila pouze zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze strany žalovaného. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, z