12 C 261/2023-40 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 17 627 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 25. 4. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 15 600 Kč, přičemž žalovaná následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 13. 7. 2022. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný vybral dle své volby výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde zadal své osobní údaje a seznámil se s podmínkami smlouvy. Žalovaný současně potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a seznámil se s jejím obsahem. Původní věřitel následně vyplatil v období mezi 25. 4. 2022 až 7. 6. 2023 převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] sjednaný úvěr. Žalobkyně uvedla, že žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, přičemž žalovaná tak neučinil ani na základě upomínek odeslaných původním věřitelem ani na základě předžalobní upomínky. 2 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Žalované bylo přitom předvolání k jednání doručeno fikcí v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 3 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Ve Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021, jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, jež byla ujednána jako smlouva rámcová, bylo sjednáno, že společnost [právnická osoba] postoupí své pohledávky za svými klienty vzniklé ze smluv o úvěru na žalobkyni, a to na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 2. 2023, učiněné jménem žalobkyně, společně s předžalobní výzvou také odeslala na poslední známou adresu žalovaného. Aktivní legitimace je tedy dána. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5 Žalobkyně k důkazu předložila Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 25. 4. 2022, jež měla být sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou, přičemž však předmětná smlouva neobsahovala podpisy ani jakékoliv jiné identifikátory smluvních stran, jež by stvrzovaly vůli stran směřující k uzavření smlouvy. Předmětem shora uvedené smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 15 600 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž zápůjční úroková sazba činila 136,76 % ročně, když úvěr měl být splacen nejpozději do 13. 6. 2022. Žalobkyně dále k důkazu předložila nepodepsanou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 24. 5. 2022, na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy, konkrétně částka jistiny úvěru činila 20 000 Kč a zápůjční úroková sazba činila 137,73 % ročně. Z výpisu z účtu je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně obdržela dne 25. 4. 2022 z účtu žalované platbu ve výši 0,02 Kč a dále, že na účet č. [bankovní účet] byla odeslána dne 25. 4. 2022 částka 15 600 Kč, dne 2. 5. 2022 částka 2 200 Kč a dne 25. 5. 2022 částka 2 200 Kč. Soud dále k žádosti žalobkyně vyžádal výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] na jméno [celé jméno žalované], z něhož vyplývá zaúčtování příchozích plateb z účtu č. [bankovní účet], konkrétně dne 25. 4. 2022 příchozí platba ve výši 15 600 Kč, dne 2. 5. 2022 příchozí platba ve výši 2 200 Kč, dne 25. 5. 2022 příchozí platba ve výši 2 200 Kč. Žalobkyně konečně k důkazu předložila předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu ze dne 17. 2. 2023. 6 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že v daném případě nemá za prokázané uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 25. 4. 2022, resp. smluv stejného čísla upravujících podmínky původní smlouvy o úvěru ze dne 10. 5. 2022 a 24. 5. 2022, neboť na smlouvách absentují podpisy stran či jakékoliv jiné identifikátory, jež by byly způsobilé uzavření smlouvy o úvěru dostatečně prokázat, a proto není zřejmá vůle stran k uzavření shora uvedených smluv o úvěru s tvrzeným obsahem. Nadto soud po provedeném dokazování nemá za prokázáno splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované, když žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by splnění uvedené povinnosti prokázala. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková o