15 C 40/2023-24 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 36 408 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo], jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 23 308 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 357 Kč s úrokovou sazbou ve výši 25,26 % ročně a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 12 951 Kč a pojistného, bylo-li sjednáno. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18měsíčních splátkách po 2 629 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, přičemž poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení, přičemž dlužná jistina činila částku 21 300 Kč a dlužný poplatek částku 18 608 Kč, přičemž po tomto datu žalovaný ještě uhradil částku 3 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně konečně uvedla, že žalovaná částka představuje celkovou dlužnou částku ve výši 36 408 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 030,29 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 16 377,71 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 583,92 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 597,42 Kč, úroků ve výši 25,26 % ročně z částky 20 030,29 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 20 030,29 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dodala, že žalovanému byla zaslána výzva k úhradě, avšak žalovaný ke dni podání žaloby dlužnou částku neuhradil. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 24. 1. 2023, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil, přičemž výslovně souhlasil s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Žalovanému bylo přitom předvolání k jednání doručeno [datum] fikcí v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce nebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze [číslo] této smlouvy na žalobkyni. Žalobkyně současně prokázala, že žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ze strany společnosti [právnická osoba] Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky žalovanému také odeslala na poslední známou adresu. Aktivní legitimace je tedy dána. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 23 308 Kč, jež zahrnuje úrok ve výši 10 357 Kč a částku za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 12 951 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 49 % ročně. Celkovou dlužnou částku ve výši 47 308 Kč se žalovaný zavázal zaplatit formou 18měsíčních splátek po 2 629 Kč s tím, že poslední splátka činila 2 615 Kč. Žalovaný současně svým podpisem potvrdil, že částku 24 000 Kč převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaný byl v době sepisu zákaznické karty [anonymizováno], žil s [role v řízení], pracoval na plný pracovní úvazek jako [anonymizována dvě slova] s čistým měsíční příjmem ve výši [částka], další čisté příjmy domácnosti činily [částka] měsíčně, přičemž odhadované měsíční výdaje žalovaného činily částku [částka]. Žalobkyně dále k důkazu předložila Tabulku umoření, ze které je zřejmé, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum] částku 2 700 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 700 Kč a dne [datum] částku 3 500 Kč. Žalobkyně konečně k důkazu předložila informace o zpracování osobních údajů. 7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8 Po provedeném dokazování dosp