12 C 98/2026-25 – Okresní soud v Jablonci nad Nisou
ECLI: ECLI:CZ:OSJN:2026:12.C.98.2026.25 Datum: 2026-06-23 Předmět: o 15 400 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 114c z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/196 náklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtyodročenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávkynásledek
O co šlo: o 15 400 Kč s příslušenstvím (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 114c z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 1)
1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky v celkové výši 15 400 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Společnosti , právnická osoba, . byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 15 400 Kč, jehož splatnost byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Tvrdila, že původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.movinero.cz (dříve www.viva-credit.cz ), na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaný majitelem jím uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byl žalovaný povinen uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro , právnická osoba, Secure ověření do platební brány banky, čímž byla zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Daným postupem žalovaný autorizoval provedení platby ve výši 1 Kč na bankovní účet původního věřitele, která mu byla následně vrácena. Totožnost žalovaného původní věřitel dále ověřoval prostřednictvím fotokopií občanského průkazu, které byl žalovaný povinen původnímu věřiteli poskytnout. K ověření úvěruschopnosti žalovaného požadoval původní věřitel doložení příjmu žalovaného, případně mohl žalovaný využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Banka, u níž je žalovaným uvedený účet veden, nejprve příjme požadavek o poskytnutí informací o účtu. Majitel účtu je následně přesměrován do internetového bankovnictví, aby se autorizoval a potvrdil, že banka může informace o účtu poskytnout. Žalovaný následně odeslal návrh na uzavření Smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalovanému prostřednictvím klientského profilu a e-mailu, čímž došlo k uzavření Smlouvy. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem částku 15 400 Kč, a to dne , datum, částku 10 000 Kč a dne , datum, částku 5 400 Kč, a sice převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovaným vrácen. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.4. Všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne , datum, .2 Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil žalobkyni ničeho. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 400 Kč nejpozději splatné dne , datum, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Závěrem žalobkyně uvedla, že v případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena.3 Žalobkyně se z jednání konaného dne , datum, omluvila, žalovaný se z jednání telefonicky omluvil, s tím, že bude pracovně mimo město , adresa, . S žalovanou částkou souhlasí a žádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti o odročení jednání nežádal. soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.4 Soud z provedených listinných důkazů zjistil následující:Soud nejprve konstatuje, že na základě předložených listin (zejména oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, vč. potvrzení o odeslání) má aktivní legitimaci žalobkyně za danou.5 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako klientem a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a že jejím předmětem bylo sjednání bezúčelového spotřebitelského revolvingového úvěru ve výši úvěrového limitu 15 410 Kč. Úvěr měl být splácen měsíčně, devátý den v měsíci nebo následující pracovní den v alespoň tam sjednané minimální platbě. Dále bylo sjednáno, že úvěr bude poskytnut na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, .6 Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dle podacího archu byla zásilka odeslána dne , datum, .7 Z potvrzení o provedení platbě soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . převedla dne , datum, částku 10 000 Kč a dne , datum, částku 5 400 Kč na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .8 Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl v dotčené době žalovaný, a že na tento účet byla dne 7. 3. 024 připsána částka 10 000 Kč a dne , datum, částka 5 400 Kč pod VS , var. symbol, .9 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.10 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.11 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12 V poměrech souzené věci nelze než uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně (resp. právního předchůdce žalobkyně) řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici jakékoliv listiny, jež by osvědčovaly, že byla majetková situace žalovaného řádně prověřována. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že p