214 C 167/2020-118 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Semilech na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení jdoucím od [datum], jak shora uvedeno, do zaplacení s poukazem na to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tedy celkem [částka], formou 53 týdenních splátek po [částka]. Žalovaný však zaplatil pouze [částka], přičemž tato částka byla započtena na souhrnný poplatek, proto tedy zbývá doplatit na jistině [částka]. 2. Okresní soud v Semilech usnesením ze dne [datum] čj. ERP [číslo] – 26 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Kladně jako soudu místně příslušnému. 3. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 4. Žalovaný se k výzvě zdejšího soudu ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti nároku žalobkyně, ze znění smluvních podmínek původního věřitele [právnická osoba] v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalovaného včetně bydliště a rodného čísla, bylo zjištěno, že žalovaný a [právnická osoba] uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku [částka] jako půjčku se splatností 53 týdnů, výplata žalovanému dne [datum] byla prokázána podpisem žalovaného v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání výše neurčeného„ souhrnného poplatku“ v částce [částka]. Výši splacené částky [částka] žalovaný nijak nerozporoval, přičemž ani netvrdil, ani neprokazoval, že by skutkový děj proběhl jinak, než je prokázáno důkazy žalobkyně. 6. Aktivní legitimaci žalobce vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi [právnická osoba] a SECAPITAL S.á.r.l., seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky na [právnická osoba] S.á.r.l. ze dne [datum] žalovanému a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] [právnická osoba] S.á.r.l. na žalobkyni žalovanému. 7. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, právní předchůdkyně žalobkyně podniká na území České republiky, žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru (půjčky), je tedy dána věcná příslušnost soudů České republiky rozhodnout o žalobě podle čl. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo. 8. Soud postupoval podle občanského zákoníku [číslo], (dále jen o.z.), tj. právního předpisu, jehož platnost a účinnost skončila [datum], neboť právní důvod žaloby se opírá o skutečnosti vzniklé před tímto datem (§ 3028 odst. 3 platného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). 9. Podle § 41 o. z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 10. Podle § 37 odst. 1 o. z. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. 11. Ze znění smlouvy vyplývá, že žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli,,souhrnný poplatek“ v částce [částka], který však není blíže specifikován. Soudu je z jeho činnosti známo, že takovýto poplatek se u obdobných smluv sestával nejen z úroků v kapitalizované výši, ale i poplatku za sjednání smlouvy, administrativního poplatku, příp. inkasního poplatku, vzhledem k tomu, že v daném případě souhrnný poplatek nebyl blíže určen, je ujednání o něm ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení neplatné. 12. Podle § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 13. Z hodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi původními účastníky smlouvy byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které původní věřitel půjčil žalovanému [částka], žalovaný se zavázal uhradit půjčku navýšenou o,,souhrnný poplatek“ [částka]. 14. Podle § 658 odst. 1 o. z. lze při peněžité půjčce sjednat úroky, sjednaný úrok však svou výší nesmí odporovat dobrým mravům, neboť podle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který se svým obsahem nebo účelem příčí dobrým mravům. 15. Z hodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi původními účastníky smlouvy byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které původní věřitel půjčil žalovanému [částka], žalovaný se zavázal uhradit půjčku navýšenou o,,souhrnný poplatek“ [částka], při splácení 53 týdnů se uvádí RPSN 206,8%. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 69,6% jistiny a úroková míra by činila 68,4%, pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 o.z. Nejedná se tedy o cenové ujednání, které by bylo v soudním řízení vyloučeno z přezkumu přiměřenosti. V souladu s ustálenou judikaturou, např. rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2248/2009 a zejména sp. zn. 33 Cdo 4900/2010, na něž soud odkazuje, se právní úkon příčí dobrým mravům, jestliže je v rozporu s obecně uznávaným souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních, jako takové jsou tedy měřítkem etického hodnocení konkrétní situace z pohledu poctivého jednání a slušnosti. K neplatnosti právního úkonu pro rozpor s dobrými mravy je soud povinen přihlédnout z moci úřední. Dle ustálené judikatury soudů (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na poměry dlužníka, za nepřiměřený se pokládá úrok, který podstatně přesahuje úrokovou míru obvyklou v daném místě a čase pro obdobné typy půjček, nebo úvěrů s přihlédnutím k nejvyšší úrokové sazbě bankovních subjektů. Plnění žalovaného ve výši [částka] tak není možno započítat na poplatek (úrok), ale pouze na jistinu, neboť jestliže je ujednání o,,souhrnném poplatku“ absolutně neplatné, nemohl žalovaný na tyto poplatky hradit ani v průběhu závazkového vztahu jednotlivými splátkami. Je proto nutno dospět k závěru, že veškeré platby, které v rámci splátek žalovaný uhradil, lze započítat pouze na jistinu půjčky [částka]. Za stavu, kdy žalovaný na půjčku zaplatil [částka], přičemž jiný poznatek v řízení nevyšel najevo, má soud za to, že při neplatně sjednaném smluvním úroku/poplatku na půjčku měl věřitel plnění žalovaného započíst pouze na jistinu a nárok žalobkyně tak nepochybně zanikl jeho splněním nejpozději před postoupením pohledávky žalobkyni. Požadované příslušenství také nemohlo být přiznáno, neboť je počítáno ze zaniklého dluhu a příslušenství ze zákona sdílí osud pohledávky. Soud proto žalobu zamítl včetně úroku z prodlení požadovaného z nepřípustného základu (výrok I. rozsudku). 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný byla ve věci úspěšný, náklady řízení mu nevznikly. 17. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši [částka], protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, činí soudní poplatek částku [částka], soud proto podle § 1 odst. 1 písm. a) jmenovaného zákona žalobkyni poplatek doměřil.