114 C 15/2021-67 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalované úvěr ve výši [částka], žalovaná podepsala smlouvu dne [datum], k vyplacení úvěru žalované došlo téhož dne. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalované prověřila její úvěruschopnost, dále ověřila úvěrovou historii žalované v registru [příjmení] a NRKI, žalovaná nebyla evidována v insolvenčním rejstříku. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 108,84 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po [částka] (každá splátka se sestávala dle splátkového kalendáře ze splátky úroku a ze splátky jistiny), splatných vždy ke každému 18. dni v měsíci počínaje prosincem 2019. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny a úroku i měsíční úhrada pojistného za pojištění žalované splácet úvěr ve výši [částka]. Žalovaná zaplatil dne [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vždy roku 2020 a dne [datum] a [datum] vždy částku [částka], tedy celkem [částka]. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalované vzniklo podle článku [číslo] právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši [částka], neboť bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty [částka] za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení 30 dnů. Tato pokuta je účtována za prodlení žalované s 7. a 8. splátkou. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyni vzniklo podle článku [číslo] právo i na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, které byly sjednány ve výši [částka] za upomínání každé splátky, se kterou je žalovaná v prodlení 15 dnů. Jelikož žalobkyně žalovanou takto upomínala v souvislosti s 5., 7. a 8. splátkou, požaduje náhradu účelně vynaložených nákladů [částka] (3 x [částka]). Protože se žalovaná ocitla v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně u splátky 7. splátky, splatné dne [datum], byl úvěr ke dni [datum] na základě smluvních ujednání automaticky zesplatněn. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši [částka] byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru neuhradila, vzniklo žalobkyni podle článku [číslo] smlouvy právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od [datum] do jejího zaplacení. Žalobkyně se tak po žalované domáhala zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] (k datu zesplatnění úvěru činila nová jistina částku [částka] a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru [částka]), smluvní pokuty [částka] a náhrady účelně vynaložených nákladů na upomínání [částka]. Dále pak smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované, a to z částky [částka] od [datum] do podání žaloby dne [datum] ve výši [částka], úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,95% Kč z částky 34 135,52 od 25. 4 2020 do zaplacení, maximálně však do doby než úrok dosáhne částky [částka], úhrady [částka] za nezaplacení částky [částka] měsíčně za pojištění, při neuhrazení 7., 8. a 9. splátky (3 x [částka]) a zákonný úrok z prodlení 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Ve věci bylo nařízeno jednání, k němuž se žalovaná omluvila, soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) jednal v její nepřítomnosti. 3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: z návrhu na uzavření smlouvy [číslo] s podpisem žalované dne [datum] a oznámení o schválení úvěru žalobkyně ze dne [datum] shledal, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] předmětem úvěru se stala částka [částka], kterou se žalovaná zavázala splácet ve 48 měsíčních splátkách po [částka] splatných k 18. dni v měsíci, přičemž splátkou byla hrazena jistina, úrok a pojištění [částka], při zápůjční úrokové sazbě 108,84% se žalovaná se zavázala zaplatit celkem [částka] !!! Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaná takto ocitla v prodlení (bod [číslo]), pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno dále právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalované vznikly, a to ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení (bod [číslo] smlouvy). Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo rovněž sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru (bod 6.3. písm. b) smlouvy), pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení (bod [číslo]). V případě zesplatnění úvěru pak bylo také sjednáno, že žalobkyně má právo na zaplacení úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru pouze do maximální výše částky [částka] (bod 2.2. smlouvy). Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] vyplatila částku [částka] na vrub účtu č. [bankovní účet], dle karty klienta žalovaná uhradila celkem částku [částka], přičemž žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalované zesplatnění úvěru. 5. Z hodnocení klienta – žalované soud shledal, že je zde uveden pravidelný čistý měsíční příjem [částka], jako výdaj je uvedena částka 3 410 jeho životním minimu, splátky [částka] (stavební spoření, penzijní pojištění), bydlení (nájemné, inkaso) [částka], celkem výdaje [částka] s rezervou [částka], přičemž u položky ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.), není uvedena žádná částka. Z výplatního lístku žalované soud shledal, že za měsíc říjen její příjem činil [částka] čistého a za měsíc červen pak [částka] čistého, vše v roce 2019. 6. Soud při jednání provedl koncentraci řízení, přičemž podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., poučil žalobkyni v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to i zejména stran ověřování skutečných výdajů žalované, nikoliv jen dle informací sdělených žalovanou, neboť neměl na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce pouze uvedla, že jakožto nebankovní subjekt má pouze omezené možnosti k ověřování a prověřování žadatelů o úvěr, vychází vždy z dostupných registrů, a to vše v kombinaci se sdělením účastníka, který je povinen sdělovat informace pravdivé a úplné. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen,,zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebite