21 C 33/2020-202 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se svou žalobou domáhal stanovení povinnosti žalovanému nahradit mu škodu ve výši [částka]. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalobce jako fyzická osoba podnikal v oboru truhlářství, od firmy [právnická osoba], [IČO] (dále i jen ČR„ [právnická osoba]“) si pro účely podnikání pronajal vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka] (dále i jen „ předmětné vozidlo“). Žalovaný byl u žalobce zaměstnán jako truhlář, s předmětným vozidlem občas jezdil pro materiál. V noci z 19. 6. na [datum] žalovaný toto vozidlo použil pro soukromý účel, a to bez vědomí žalobce jako svého zaměstnavatele, a dne [datum] v 1:30 hodin s ním způsobil dopravní nehodu. Způsobení dopravní nehody hned ráno žalovaný oznámil žalobci a poté věc nahlásil společnosti [právnická osoba], která byla vlastníkem předmětného vozidla a rovněž na Policii ČR, kde tuto nehodu vyšetřovalo Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, dopravní inspektorát – SDN [obec] pod [číslo jednací] (dále i jen„ dopravní nehoda z [datum]“). Dne [datum] byl žalovaný vyslechnut Policií ČR, do úředního záznamu uvedl, že dopravní nehodu způsobil. Ve vozidle byl v době nehody ještě jeho kamarád [jméno] [jméno], který vypovídal shodně, tedy že dopravní nehodu způsobil žalovaný, který vozidlo řídil a při jeho otáčení na neosvětlené silnici neodhadl rozměry vozidla a sjel do příkopu. Žalobce měl předmětné vozidlo pronajaté, poškozeným v této věci tedy byla společnost [právnická osoba] Vozidlo bylo havarijně pojištěno u [právnická osoba], škodní událost byla vedena pod číslem 2017. Žalovaný následně téměř po dvou letech do protokolu Policie ČR účelově vypověděl, že vozidlo řídil někdo jiný, což nebylo zjištěno, z výsledku šetření policie naopak vyplynulo, že jeho výpověď byla ryze účelová, aby se vyhnul postihu. [právnická osoba] odmítla uhradit vzniklou škodu na vozidle, a to s odkazem na výluku z pojištění, kterou odůvodnila výpovědí žalovaného, na základě které podle ní nebyla jednoznačně identifikována osoba, jež v době nehody vozidlo řídila. [právnická osoba] tedy společnosti [právnická osoba] škodu na vozidla neuhradila, tato ji vyúčtovala žalobci fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum]. Žalobce fakturu uhradil a kontaktoval žalovaného s žádostí o náhradu této škody, žalobce navrhoval dohodu a byl ochoten přistoupit i na plnění ve splátkách, žalovaný však nereagoval a to přesto, že byl několikrát vyzván k úhradě, naposledy dopisem ze dne [datum]. 2. Okresní soud v Kladně žalobě vyhověl platebním rozkazem ze dne 5. 8. 2020 č. j. [číslo jednací], proti kterému včas podal odpor žalovaný, žalovaný pak následně podal včas a řádně i vyjádření k žalobě, v němž navrhl zamítnutí žaloby, neboť škodu žalobci nezpůsobil. Již k výzvě žalobce ze dne [datum] žalovaný žalobci sdělil, že sice pracoval v roce 2017 pro žalobce po dobu několika měsíců, občasně užíval předmětné vozidlo pro pracovní účely, nicméně předmětnou dopravní nehodu nezpůsobil. Pokud jde o výpověď žalovaného na Policii [obec], žalovaný si pamatuje, že měl celou věc vzít účelově na sebe, aby žalobce neměl problém s pojistným plněním, neboť řidič předmětného vozidla [jméno] [jméno], který pro žalobce pracoval na IČO, měl mít v té době zákaz řízení motorových vozidel a navíc být údajně v podnapilém stavu. Po nějaké době žalobce žalovaného žádal o kontakt na [jméno] [jméno], kterému měl žalobce zaslat fakturu za účelem uplatnění nároku na náhradu škody, následně však volal žalobce žalovanému s požadavkem, aby mu ofotil řidičský průkaz, že ho potřebuje na nehodu napsat kvůli pojistnému plnění, toto však žalovaný odmítl. Poté žalovaného kontaktovala policie, kde byl na výslechu a kde uvedl pravdivě, jak vše bylo. Žalovaný neměl předmětné vozidlo v zaměstnání ani svěřené, neboť pracoval jako truhlář. 3. Žalobce v rámci prvního jednání konaného u podepsaného soudu dne [datum] a následně i v podání s datem [datum], které soudu bylo doručeno do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc a k podání návrhů na provedení důkazů, doplnil žalobní tvrzení o níže uvedené podstatné skutečností. 4. Žalobce svou aktivní legitimaci pro daný spor dovozuje z písemně uzavřené leasingové smlouvy ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako vlastníkem předmětného vozidla, resp. poskytovatelem služeb, a žalobcem jako nájemcem tohoto vozidla, resp. klientem. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] odmítla vyplatit pojistné plnění, neboť v důsledku konání žalovaného byla v tomto případě uplatněna ustanovení o výluce z pojištění, vlastník předmětného vozidla požadoval náhradu škody po žalobci, který ji uhradil. Je zřejmé, že žalovaný způsobil svým jednáním žalobci újmu na jmění, a to jak v případě, že by předmětné vozidlo řídil on sám, tak i v případě, že by předmětné vozidlo řídil jeho kamarád [jméno] [jméno], kterému dal žalovaný klíče od předmětného vozidla, přestože věděl, že O. [jméno] nemá řidičský průkaz, resp. měl zákaz činnosti řízení motorových vozidel a navíc byl v podnapilém stavu. Každý je povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Pokud by žalovaný klíče od předmětného vozidla O. [jméno] nedal, ke škodě nebo resp. k újmě na předmětném vozidle by vůbec nedošlo, přitom žalovaný musel vědět, že k takovému následku, tedy ke vzniku škody, může dojít a byl s tím srozuměn. Navíc když už žalovaný, dle svého tvrzení zjistil, že s předmětným vozidlem odjela osoba bez řidičského oprávnění, navíc v podnapilém stavu, neučinil nic, čím by mohl vzniku újmy zabránit. V tomto případě měl žalovaný vládu nad situací, jež mohla vést k újmě, a žalovaný by tak v podstatě umožnil bez vytvoření opatření k zabránění vzniku odpovědnosti za újmu takové osobě tuto újmu způsobit. Žalovaný tedy porušil jak prevenční povinnost stanovenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tak i povinnost zakročit na ochranu jiného. A nahradit újmu na jmění je základní povinností toho, kdo má účast na deliktu. Žalobce tvrdí, že předmětné vozidlo bylo v době nehody naloženo, neboť následujícího dne, tedy [datum], mělo jet do firmy [právnická osoba] v [obec], když žalobce dělal pro tuto firmu zakázku na základě smlouvy o dílo, která měla být hotová do [datum] a z důvodu velkého objemu zakázky měly být zhotovené výrobky odváženy do firmy postupně. Žalobce předpokládá, že v předmětném vozidle byla v době nehody naložena již část zakázky pro tuto firmu, vzhledem k nehodě odjelo předmětné vozidlo do této firmy až dne [datum]. Pokud by předmětné vozidlo zůstalo přes noc, kdy došlo k nehodě, v areálu firmy žalobce, ke vzniku újmy by nemohlo dojít. Vozidlo parkovalo uvnitř budovy – expedice, nebylo volně přístupné, jak tvrdí žalovaný. Ohledně specifikace poškození předmětného vozidla žalobce tvrdí, že rozsah způsobené škody, specifikovaný v kalkulaci [právnická osoba] [právnická osoba] je správný, při nehodě byl poškozen celý pravý bok předmětného vozidla, nešlo o žádný průraz vozidla, ale došlo k poškození dřevěných ochranných desek uvnitř, při opravě byly vyměněny pouze poškozené desky, ostatní byly vráceny zpět. 5. Také žalovaný při prvním jednání a dále v podání ze dne [datum] doplnil svá skutková tvrzení o níže uvedené podstatné skutečnosti. 6. Žalovaný neměl s žalobcem uzavřenu žádnou smlouvu (ústní, písemnou) o užívání předmětného vozidla žalovaným, s tímto vozidlem nejezdil, neměl ani důvod, pracoval na fréze ve výrobě. Stran výše škody žalovaný upozornil na skutečnost, že rozsah opravy vozidla nekoresponduje s poškozením vozidla, popsaným policií, navíc oprava vozidla byla provedena více, než po roce od dopravní nehody ze dne [datum] a po celou tuto dobu se vozidlo používalo. Navíc na předmětném vozidle byly již v době, když žalovaný nastoupil k žalobci do pracovního poměru v květnu 2017 poškozené zadní dveře, tedy ještě před dopravní nehodou, které pak následně též byly opravené. Žalovaný před policií při podrobném vysvětlení dne [datum] uvedl, že předmětné vozidlo z 19. na [datum] řídil, k tomuto ale byl donucen po nehodě panem [příjmení]. [jméno], neboť ten měl zákaz řízení motorových vozidel, byl pod vlivem alkoholu a žalovanému zařídil práci u žalobce. Jak O. [jméno], tak i K. [příjmení] říkali žalovanému, že aby z toho nebyl problém, tak aby to vzal na sebe. Žalovaný nedomyslel důsledky svého počínání, nevěděl, že to bude mít až takové následky. S předmětným vozidlem žalovaný nikdy neparkoval před svým bydlištěm (adresa bydliště žalovaného [ulice a číslo], [obec]), O. [jméno] si nechal u žalovaného před domem předmětné vozidlo pouze jednou, a to [datum] z důvodu, že u něho v místě bydliště (vzdáleného asi cca 300 m od bydliště žalovaného) nebylo místo. Dne [datum], cca půl hodiny po skončení směny, tj. kolem 15.30 hod., přijel O. [jméno] do místa bydliště žalovaného s tím, jestli si zde může předmětné vozidlo nechat před domem žalovaného, neboť u sebe před domem nemá místo na zaparkování, a dále žal