21 C 52/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou elektronicky uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který žalovaná dosud nevrátila a nezaplatila ani jiné nároky. Před uzavřením smlouvy ověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalované prostřednictvím kreditního skóre žalované, výpisem registru NRKI, [příjmení], ISIR a [příjmení] a dále žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou, které prověřila. 2. Žalobkyně se z jednání u soudu omluvila. Žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně, na straně úvěrovaného pak žalovaná. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se pak měla zavázat úvěr spolu s poplatky zaplatit 24 měsíčními splátkami. Na listině je pak připojen žalobkyně, na místě podpisu žalované je kód. Z výpisu čerpání splátek bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dne [datum] žalované částku [částka]. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní upomenuta k zaplacení dlužné částky. 4. Z ostatních předložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní informace. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 7. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 8. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 10. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 12. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický, ale pouze jakýsi kód. 13. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru tak nebylo v řízení prokázáno. 14. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši [částka], přičemž jí dosud nevrátila ničeho. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne [datum] s určením data plnění do 30 dnů, tj. do [datum]. Žalovaná je tak v prodlení od [datum]. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tak že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když účastníci byli ve věci úspěšní takřka ve stejném rozsahu.