211 C 31/2021-59 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovanou elektronicky na stránkách [webová adresa] uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši [částka], který žalovaná dosud nevrátila a nezaplatila ani poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Splatnost úvěru byla stanovena [datum]. Žalovaná ničeho nezaplatila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně, na straně klienta pak žalovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši [částka], a to na její účet, přičemž ze zprávy banky a potvrzení o platbě vyplývá, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou částku zaslala. Ze zprávy banky navíc vyplývá, že žalovaná byla majitelem a jediným disponentem předmětného bankovního účtu. Žalovaná se pak měl zavázat předmětnou částku spolu s poplatkem ve výši [částka] vrátit do 30 dní. Na listinách není připojen vlastnoruční podpis žalované. [obec] pro podpis žalované je prázdné. Ve všeobecných obchodních podmínkách je pak odkazováno na zákon o spotřebitelském úvěru. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby, smlouvy o postoupení pohledávek, části seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a byla vyzvána k plnění. 4. Z ostatních předložených listin (rozhodčí smlouva) soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil. 5. Věc byla posouzena podle právních předpisu platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum], (dále jen„ ZoSÚ“), neboť dle soudu bez ohledu na označení smlouvy měla být uzavřena smlouva o úvěru, a to zejména s ohledem na samotného právní předchůdce žalobkyně, který vystupuje jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů, na tvrzení žalobkyně, ale i na samotnou povahu závazku. 6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 6 odst. 1 ZoSÚ smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. 8. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 10. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 11. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 13. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. 14. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno. 15. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku ve výši [částka], přičemž jí ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, dosud nevrátila ničeho. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne [datum] s určením data plnění do 3 dnů. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne [datum], po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná je tak v prodlení od [datum] Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 67,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,66 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.