211 C 52/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu k službě [anonymizováno] účet, prostřednictvím které se zavázala uhradit za žalovaného kupní cenu za zboží nakoupené v e-shopech, kterou se žalovaný následně zavázal žalobkyni zaplatit. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Před uzavřením smlouvy ověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného v rejstřících (např. interní databáze, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb) a prostřednictvím scoringových modelů. Žalovaný využil služby [anonymizováno] karta, na základě které mu byla poskytnuta karta, kterou lze použít pro provádění bezhotovostních transakcí u obchodníků. Žalovanému byl poskytnut limit [částka], přičemž žalovaný zaplatil u obchodníků celkem [částka]. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal platit poplatky z prodlení, které byly vyčísleny částkou [částka] (částka [částka] a 10% z celkové částky). Žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)). Žalobkyně navrhla při jednání rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. 4. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Jedná se o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, neboť soud i přes to, že dochází k částečnému zamítnutí žaloby z jiného důvodu, dospěl k názoru, že žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. 5. Ze smlouvy k službě [anonymizováno] účet, informací o [anonymizováno] účtu, informací o [anonymizováno] kartě a z všeobecných podmínek bylo zjištěno, že„ Twisto účet“ je služba, jejímž prostřednictvím je možné platit za zboží či služby v hodnotě aktuálního nevyčerpaného limitu účtu, s tím, že v případě, kdy zákazník od kupní smlouvy neodstoupí ve lhůtě 14 dnů od doručení zboží tak je zavázán zaplatit žalobkyni kupní cenu zboží. Smlouva hovoří o úrokové sazbě a odkazuje v tomto směru na obchodní podmínky, dále smlouva odkazuje na zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouva neobsahuje podpis žalovaného v písemné podobě ani elektronicky, místo pro podpis je zcela prázdné. Z předloženého výpisu z databáze žalobkyně soud zjistil, že u žalovaného byl uveden příjem ve výši [částka], je svobodný a nemá děti. Z vyúčtování za říjen 2019 a z webového printscreenu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný u obchodníků využil služeb celkem za částku [částka], nato mu byly naúčtovány poplatky z prodlení ve výši [částka] a smluvní pokuta ve výši [částka], celková cena tak činila [částka]. Poplatek z prodlení pak odpovídá poplatku uvedenému v předmětném ceníku. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala prostřednictvím e-mailů. Z předžalobní upomínky včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl dne [datum] vyzván k zaplacení dlužné částky. Z ostatních listinných důkazů soud neučinila žádná nová skutková zjištění. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 8. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 11. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 14. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. 15. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby označila a předložila důkazy k prokázání toho, že došlo k uzavřené předmětné smlouvy. 16. Žalobkyně k poučení odkázala pouze na předešlá její podání a další důkazy neoznačila ani nepředložila. 17. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž žalovaný jí ničeho nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky [částka], žalobkyni také vrátit. 18. Vedle práva na zaplacení jistiny ve výši [částka] vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] (jedná se o výzvu z téhož dne), přičemž ve výzvě byla uvedena lhůta 7 dní od datace výzvy, od [datum] je tak žalovaný v prodlení. Lhůta k plnění byla