221 C 132/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalované zapůjčila částku [částka] a žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s úrokem ve výši [částka] a administrativním poplatkem ve výši [částka] v 11 měsíčních splátkách po [částka] a závěrečné 12. měsíční splátce ve výši [částka]. Splatnost první splátky byla sjednána na [datum]. Žalovaná se však dostala do prodlení, neboť žalobkyni zaplatila pouze částku [částka]. V souladu se smlouvou proto byla zápůjčka ke dni [datum] zesplatněna. Po zesplatnění uhradila žalovaná celkem částku [částka]. Žalovaná tak dluží na jistině částku [částka], na úroku [částka] a na poplatcích za správu [částka]. Pro případ prodlení žalované se zaplacením jakékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky. Pro případ porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Na smluvní pokutě za prodlení se zaplacením splátky dluží žalovaná [částka]. Na smluvní pokutě za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění dluží žalovaná [částka]. Dále žalobkyně požaduje zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši [částka]. Žalovaná neplnila ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované lustrací žalované v databázi ISIR, [příjmení]. Dále žalobkyně vycházela z rozdílu mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalované. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, na jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce, splátkového kalendáře a sazebníku bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaná. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši [částka]. Žalovaná se pak měla zavázat zaplatit jistinu, úrok ve výši 65 % a poplatek za správu ve výši [částka] měsíčně, v 12 měsíčních splátkách po [částka], resp. poslední ve výši [částka]. Pro případ prodlení se splacením splátky či její části byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky. Pro případ nesplnění povinnosti uhradit dluh po zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Pro případ prodlení žalované byla sjednána i povinnost žalované nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady. Na smlouvě o zápůjčce je připojen vlastnoruční podpis zástupce žalobkyně. Na místě pro podpis žalované jsou pouze uvedeny údaje žalované, přičemž o vlastnoruční podpis se nejedná. 4. Z výpisu z účtu žalobkyně a zprávy banky bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] načerpala od žalobkyně částku [částka]. 5. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k plnění. 6. Z kopie občanského průkazu žalované, výplatních lístků žalované, elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv, oznámení ČSSZ a z výpisů z účtu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně si od žalované vyžádala doklad o příjmu, ze kterého je patrné, že v říjnu a v listopadu 2019 činila čistá mzda žalované [částka]. Dále žalovaná pobírala starobní důchod ve výši [částka]. Za období od září do listopadu 2019 měla žalovaná na svém běžném účtu na konci měsíce vždy kladný zůstatek. Žalovaná byla lustrována v ISIR a v centrální evidenci exekucí. 7. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 10. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 11. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 12. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva. 16. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o zápůjčce vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 17. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. 18. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 11