224 C 255/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] který byl splatný v měsíčních splátkách v minimální výši 1/5 částky, dlužné ke konci předcházejícího kalendářního měsíce, a podle které žalovaná v plném rozsahu nevrátila zapůjčené finanční prostředky a poplatek za poskytnutí úvěru. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ve spojení s výpisem z účtu žalobkyně a kopií občanského průkazu žalované poskytnutého žalobkyni bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena distančním způsobem smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši úvěrového limitu až [částka], žalobkyně poskytla žalované celkem [částka]. Z čl. 5 smlouvy bylo zjištěno ujednání o povinnosti zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, který se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Z čl. 4 smlouvy bylo doloženo, že žalovaná se zavázala platit úvěr v měsíčních splátkách ve výši minimálně 1/5 z celkové dlužné částky, nejméně [částka] vždy do konce kalendářního měsíce počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k čerpání. Z čl. 6 bylo shledáno, že pro případ prodlení žalované se splacením dluhu či jeho části, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Smluvní pokuta se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Z čl. 6 soud doložil ujednání stran o splatnosti celého úvěru v případě prodlení se splácením po dobu delší než 2 měsíce. Výpisy k revolvingovému úvěru bylo zjištěno, že ke dni [datum] dlužila žalovaná celkem částku [částka]. Z předžalobní upomínky v návaznosti na poštovní podací arch a smlouvu o revolvingovém úvěru bylo doloženo, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení ještě před podáním žaloby, výzva se dostala do dispoziční sféry žalované, neboť byla zasílána na adresu jejího trvalého pobytu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 7. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně, vyjma výplatní pásky, jakýmkoli způsobem výdaje žalované týkající se základních potřeb každého člověka (nájem, voda, elektřina, plyn apod.) ověřovala, ale ani další životní náklady, jako třeba léčebné výdaje a vyúčtování za telefonní služby. 8. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). 9. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalovaná nerozporovala, že od žalobkyně převzala částku [částka], což ostatně vyplývá z výpisu z účtu žalobkyně, netvrdila, ani neprokazovala, že by na smlouvu zaplatila více než [částka], soud tedy vzal za prokázaný skutkový stav, podle něhož žalovaná dluží žalobkyni částku [částka], čímž se o tuto částku na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. 14. Žalobkyni vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklo také právo na úrok z prodlení dle §1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce (do [datum]), tj. od [datum]. 15. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, byla žaloba co do zbytku požadovaného nároku zamítnuta. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšné žalované žádné náklady v řízení nevznikly.