229 C 78/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena elektronicky na stránkách [webová adresa] po zaplacení verifikační platby smlouva o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady upomínání za odeslání písemných upomínek. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], se tedy žalobou domáhala jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], nákladů za odeslání upomínek ve výši [částka], dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný neuhradil ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, proto podáním ze dne [datum] vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky [částka] představující smluvní pokutu a náklady upomínání označené jako kapitalizovaný úrok [částka]. Soud usnesením ze dne 5. 8. 2021, č. j. 229 C 78/2021 – 58, řízení ve vztahu k této částce zastavil. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti účastníků. 4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] převedla na účet ve vlastnictví žalovaného částku ve výši [částka], jak bylo prokázáno výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně a sdělením banky. Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do [datum]. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o úvěru [číslo]“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. 6. Dohodou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni jako na postupníka, o tom byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum] odeslaným dle poštovního podacího archu dne [datum]. 7. Z dalších předložených listin (formulář„ KIZAP [číslo]“, obchodní podmínky) soud nezjistil odlišné skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci samé. 8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 9. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 14. Soud nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila či předložila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně uzavřela smlouvu tvrzeného rozsahu právě s žalovaným. Žalobkyně se jednání nezúčastnila a procesní břemena tudíž neunesla. 15. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má právní předchůdkyně žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. 16. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum], a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu učinila právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] s určením data splatnosti do 10 dnů od doručení. Podle § 573 o. z. byla zásilka doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum], lhůta k plnění uplynula dne [datum]. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do příslušenství nad rámec přiznaného, soud žalobu zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. (procesní zavinění za zastavení řízení ohledně částky [částka] leží na straně žalobkyně). Vycházel přitom ze skutečnosti, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění dle § 142a o. s. ř., nebyla však ve věci zcela úspěšná. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části, neboť předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, žalobkyně však byla úspěšná pouze v částce [částka] s příslušenstvím, tedy úspěšná byla v rozsahu 72,46 %. Při určení poměru úspěchu obou stran ve věci v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. je pak třeba od úspěchu účastníka (zde žalobkyně) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši takto zjištěného rozdílu, tj. co do 44,92 %, pak má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů vynaložených při účelném uplatňování jejího práva u soudu. Tato částka nákladů řízení pak činí [částka] (tzn. poměrná část 44,92 % nákladů řízení v celkové výši [částka], které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení a