229 C 79/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], elektronicky uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě smlouvy žalovanému poskytla úvěr v částce [částka], a to na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] Smlouva byla uzavřena po registraci žalovaného na webových stránkách [webová adresa] a po ověření úvěruschopnosti žalovaného, přičemž byly porovnány doložitelné příjmy a výdaje. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr do [datum], což neučinil, přestože byl o zaplacení upomínán. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou ze dne [datum], požaduje pro případ, že by soud neměl nárok z úvěrové smlouvy za prokázaný, vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobu podáním ze dne [datum]. Uvedla, že čerpaná jistina úvěru činila částku [částka], žalovaný neuhradil ničeho. Postoupená pohledávka byla ve výši [částka] a sestávala z dlužné jistiny, smluvních úroků ve výši [částka], které byly sjednány ve výši 10,50 % měsíčně, a účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] za splátku v prodlení. Tímto podáním vzala žalobkyně zároveň žalobu zpět co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka]. 3. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, odročení nežádala, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný, který se dostavil, při jednání uvedl, že v několika výběrech načerpal tvrzených [částka], ničeho neuhradil s ohledem na ztrátu příjmu z důvodu pandemie Covid. [příjmení] půjčku u právní předchůdkyně nemá, o postoupení pohledávky byl informován. S žalobkyní se nedalo domluvit na splátkovém kalendáři. Žalovaný dále uvedl, že může uhradit [částka]. 4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru spolu s obchodními podmínkami bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] dohodu, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout neúčelový úvěr do sjednaného limitu [částka], žalovaný se pak zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních splátek ve výši 11 % nesplaceného úvěru spolu se smluvním úrokem a poplatky, případně ve výši [částka] (podle toho, která částka je vyšší), se splatností ke dni v měsíci, ke kterému mu byl úvěr poskytnut. Celkem měl žalovaný právní předchůdkyni uhradit částku [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Úroková sazba činila 10,50 % měsíčně, RPSN činila 231,39 %. Poplatek za čerpání úvěru nebyl sjednán. Pro případ prodlení se zaplacením jakékoli částky bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení poplatku [částka] a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pro případ prodlení se splátkou delšího dvou měsíců nebo s více než dvěma splátkami bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně úvěr zesplatnit. 6. Z vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného měla být před sjednáním smlouvy prověřena dle interních kritérií, tedy že žalovaný měl maximálně tři závazky u jiných věřitelů, nebylo na něj vedeno exekuční řízení ani insolvence, byl lustrován v DB inkasních agentur. Uvedl příjmy a výdaje. U stávajících klientů je zohledněna dosavadní platební morálka. 7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byly v uvedené dny čerpány prostředky ve výši celkem [částka]. 8. Z výzev označených jako„ platební informace“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému účtovala k zaplacení dlužné částky v narůstající výši s tím, že podle výčtu transakcí žalovaný čerpal ve dnech [datum] a [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], celkem [částka] formou výběrů, tyto transakce jsou zaznamenány také v předložené tabulce. Žalovaný účastnickým výslechem převzetí peněžních prostředků potvrdil. Zároveň byly žalovanému výzvami k zaplacení vyúčtovány úroky a náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši [částka]. 9. Z listin označených jako„ standardní informace o spotřebitelském úvěru a [jméno] application info“ soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. 10. Smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a žalovanému byla tato skutečnost písemně oznámena, což žalovaný při jednání sám uvedl. 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky [částka] do 3 dnů. 12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu [částka], a to i opakovaně. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši [částka]. Vyčerpaný úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 10,50 % měsíčně a sjednanými poplatky se zavázal vrátit formou sjednaných měsíčních splátek, neuhradil však právní předchůdkyni ani žalobkyni ničeho. Pro případ prodlení s placením byla sjednána smluvní pokuta a poplatek [částka], zároveň oprávnění právní předchůdkyně zesplatnit úvěr. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, která vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou se stanovením lhůty k plnění do 3 dnů. 13. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splatit úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bud