23 C 42/2019 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce podal k soudu žalobu o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 552 000 Kč s příslušenstvím a žalobu odůvodnil tak, že je pozůstalým vnukem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce] s dědickým podílem v rozsahu jedné poloviny s tím, že předmětem dědictví je mj. polovina domu [adresa] stojícího na pozemku [parcelní číslo], vše na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], ve kterém je žalovaná vlastníkem jedné poloviny v důsledku uplynutí zákonné tříleté lhůty po zániku manželství se zůstavitelem. Žalobce dále uvedl, že druhým zákonným dědicem je pozůstalá vnučka nezletilá [jméno] [příjmení], a to s podílem ve výši rovněž jedné poloviny. Žalobce v žalobě zmínil, že žalovaná tvrdí, že je závětní dědičkou s tím, že platnost v závěti zákonní dědicové neuznávají a uvedený spor o dědické právo ve spise vedeném pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] zatím nebyl odklizen. Žalobce upřesnil, že v předmětném domě se nacházejí [anonymizováno] byty s tím, že žalovaná tři pronajímá a jeden užívá sama. Děje se tak bez domluvy s dědici, žalovaná měsíčně vybírá od nájemníků nájemné ve výši 12 000 Kč bez služeb, přičemž veškeré prostředky si ponechává a ve prospěch pozůstalosti neodevzdává ničeho. Žalobce je proto přesvědčen, že se svým jednáním obohatila na úkor dědiců bezdůvodně, a to tím, že přebírala celé nájemné a rovněž z titulu jejího spoluvlastnického podílu, kdy jí přísluší pouhá polovina, užívá bez právního důvodu jeden z bytů nad rámec svého podílu. S ohledem na uvedené proto žalobce po žalované žádá pro dědice ode dne následujícího po úmrtí zůstavitele, tj. od [datum] do [datum], úhradu částky 552 000 Kč z důvodu bezdůvodného obohacení. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ve prospěch všech dědiců po zůstaviteli, a to proto, že okruh dědiců doposud nebyl pro spor o dědické právo mezi zákonnými dědici a žalovanou jako údajnou závětní dědičkou v řízení o pozůstalosti určen. K prokázání svých žalobních tvrzení žalobce založil výpis z katastru nemovitostí vedený u [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Dále založil kopii písemné dohody s nájemcem [jméno] [příjmení] o pronájmu bytu od 16. 10. do [datum], kopii evidence o nájemném v roce [rok] a [rok] – bytu [číslo]. Žalobce rovněž doložil, že o vydání bezdůvodného obohacení do pozůstalosti byla žalovaná upomínána před podáním žaloby dne [datum], dodejkou žalobce osvědčil, že žalovaná tuto předžalobní výzvu obdržela. Žalobce rovněž navrhl k prokázání svých žalobních tvrzení provést důkaz spisem [název soudu] ve věci pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí, a to zejména z toho důvodu, že namítla nedostatek aktivní legitimace žalobce, když doposud není zřejmé, zda a v jakém rozsahu se žalobce stane spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Bez ohledu na nedostatek aktivní legitimace žalobce žalovaná nárok neuznala ani zčásti proto, že popřela, že by nadužívala dům [adresa] v k. ú. [obec] tím, že by pronajímala byty v tomto domě nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Uvedla, že poskytla jeden z bytů v domě k užívání [jméno] [příjmení] v období od [datum] do [anonymizováno] [rok] s tím, že za užívání tohoto bytu [jméno] [příjmení] zaplatila za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] po [částka] na nájemném a na náhradě za služby, které jí byly poskytovány (voda, plyn). Za měsíc [anonymizováno] [rok] [jméno] [příjmení] zaplatila pouze [částka] s tím, že žalovaná s ní neuzavřela žádnou písemnou nájemní smlouvu. Žalovaná se zmínila i o tom, že pokud žalobce k důkazu předložil listinu označenou jako nájemní smlouva s touto nájemkyní od [datum] do [datum], tak tuto listinu označila za ne pravou, resp. uvedla, že její podpis na této listině není pravý. Vyjádřila se dále tak, že ostatní byty v domě nepronajímala, popřela, že by znala [jméno] [příjmení] a že by v domě bydlel pan [příjmení], od kterého měla vybírat nájemné v letech [rok] a [rok], jak by mělo vyplývat z listin předložených žalobcem. 3. Žalobce ve svém stanovisku k vyjádření žalované uvedl, že vzhledem k tomu, že zůstavitel neurčil ani správce pozůstalosti a ani vykonatele závěti, spravují pozůstalost podle § 1677 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) všichni dědicové, neujednají-li si jinak. Z tohoto důvodu má za to, že je legitimován k požadování bezdůvodného obohacení po žalované, která dědicem není. Nesouhlasil se sdělením žalované, že předmětný dům nenadužívá, neboť podílové spoluvlastnictví je spoluvlastnictvím složeným z podílů ideálních. To znamená, že každý ze spoluvlastníků vlastní předmět spoluvlastnictví celý, přičemž je omezen pouze stejným spoluvlastnickým právem spoluvlastníků ostatních. Proto dle názoru žalobce není možné, aby žalovaná sama jeden z bytů obývala, nebo aby ostatní byty pronajímala, byť i bez výběru nájemného, avšak bez souhlasu žalobce, resp. dědiců zůstavitele. Žalobce souhlas k obývání bytu neposkytl a nedal svolení k pronájmu bytů ostatních. 4. Soud ve věci poté, co k opakovanému dožádání notáře o zapůjčení dědického spisu obdržel odpověď až dne [datum], a to již v rámci přípravy jeho konečného usnesení ve věci s tím, že po nabytí právní moci tohoto usnesení bude spis soudu zapůjčen, nařídil jednání na [datum]. Vycházel z nesporné situace, kdy žalovaná je spoluvlastnicí předmětných nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] tvořících 4 byty nevymezených jako jednotky, když z toho jeden byt užívá pro svoji potřebu. Z usnesení [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění opravného usnesení čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že dědici zůstavitele jsou pozůstalý vnuk [celé jméno žalobce], [datum narození] (žalobce) a pozůstalá nezletilá vnučka [jméno] [příjmení], [datum narození]. V oznámení o tom, že řízení o projednání pozůstalosti bylo skončeno, notář svým přípisem ze dne [datum] rovněž sdělil, že v průběhu řízení byla správkyní části pozůstalosti [jméno] [příjmení]. Ohledně námitky žalované týkající se aktivní legitimace žalobce má soud za dané situace za to, že pokud i žalobce nebyl po nějakou dobu aktivně legitimován (jednalo se o dobu, kdy vykonávala správu pozůstalosti jeho matka), toto je již zhojeno, neboť ta byla správkyní až od [datum] do skončení dědického řízení. Soud proto dospěl k závěru, že tím je postavení žalobce zhojeno. Protože však žalobce neměl oprávnění jednat i za další jím uvedenou dědičku (ostatně toto věděl i po celou dobu probíhajícího dědického řízení), vzal až před zahájením nařízeného jednání žalobu zpět co do částky 276 000 Kč s příslušenstvím. Po přípravě na jednání soud sdělil, že zaměří pozornost nejdříve na posouzení, zda žalovaná užívala věc v rámci nebo nad rámec svého podílu ve výši poloviny s tím, že rovněž zohlední všechny okolnosti, mj. i charakter, kvalitu a účel užívané věci, a až poté bude posuzovat případnou výši náhrady pro vyloučeného spoluvlastníka ve výši jedné čtvrtiny, kdy za podstatné bude pro soud zjištění újmy, která vznikla vyloučenému spoluvlastníkovi. 5. Z listinných důkazů založených v dědickém spisu [anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] soud zjistil, že notáři do protokolu o předběžném šetření ze dne [datum] pozůstalá sestra [jméno] [příjmení] zmínila, že předmětný dům [adresa] v [obec] je stále evidován jako SJM s bývalou manželkou (žalovanou), když rozvod proběhl zhruba v roce [rok] a bývalá manželka žije stále v tomto domě. Vypověděla dále, že dům má [anonymizováno] bytové jednotky a dle dohody zůstavitele s bývalou manželkou každý z nich užíval dvě bytové jednotky, přičemž zůstavitel pronajímal jeden z bytů [jméno] [příjmení]. Pozůstalá sestra rovněž zmínila, že bývalá manželka zůstavitele stále disponuje klíči od bytu zůstavitele. V tomto spise je založena i nájemní smlouva ze dne [datum] sjednaná mezi pozůstalým jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemkyní o pronájmu bytu [číslo] na dobu od [datum] do [datum] (s možností prodloužení) za nájemné 8 500 Kč měsíčně a vodné za 700 Kč měsíčně. V souvislosti s tímto listinným důkazem učinil notář dotaz na [jméno] [příjmení] dne [datum] a dne [datum] v tom smyslu, zda byt po úmrtí zůstavitele užívala a komu je hrazeno nájemné. Jmenovaná notáři dne [datum] sdělila, že na uvedené adrese měla trvalý pobyt do března 2018, ale nebydlí tam od smrti zůstavitele. Ve spise je dále založena i nájemní smlouva mezi žalovanou (pronajímatel) a [jméno] [příjmení] (nájemce) ze dne [datum] o pronájmu bytu o velikosti 3 + kk na dobu od [datum] do [datum] s tím, že za další osobu oprávněnou k užívání bytu s nájemkyní byl uveden [jméno] [příjmení]. Nájemné bylo stanoveno ve výši 12 000 Kč měsíčně. Z úředního záznamu notáře čj. [číslo jednací] ze dne 22. 2. 2018 soud dále zjistil, že žalovaná předložila ručně psanou závěť. Dne [datum] se k závěti