10 C 62/2021-135 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na bankovní účet úvěrový rámec ve výši [částka]. Jistina úvěru byla úročena úrokem ve výši 13,90% ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet úvěr počínaje dnem [datum] formou měsíčních anuitních splátek ve výši 1,6% z poskytnutého úvěrového rámce, tedy po [částka], skládajících se z platby na jistinu a dohodnutý úrok. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně předem zkoumala. Žalovaný však povinnosti, k nimž se ve smlouvě zavázal, porušil – ocitl se v prodlení s jednotlivými splátkami. Ke dni [datum] proto žalobkyně prohlásila úvěr za předčasně splatný, tuto skutečnost oznámila žalovanému a vyzvala ho k neprodlené úhradě veškerých dlužných částek. 2. Celková dlužná částka byla ke dni [datum], kdy došlo k předání věci právnímu zástupci, vyčíslena na [částka], s tím, že uvedená částka se skládá: z nesplacené jistiny ve výši [částka], z kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (kapitalizovaného do dne zesplatnění úvěru) a z dlužných poplatků [částka] tuto částku po žalovaném požaduje též žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 5. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. 6. Soud vyšel z listinných důkazů, a to ze smlouvy o úvěrovém rámci ze dne [datum], Produktových podmínek komerčního bankovnictví, s nimiž se žalovaný seznámil a souhlasil s nimi, z platební historie účtu žalovaného, týkajícího se předmětné smlouvy, z výpisu, z rozhodnutí o zesplatnění předmětného úvěru ze dne [datum], ze sazebníku poplatků a úrokového lístku. 7. Těmito listinnými důkazy vzal soud za prokázaný skutkový stav, podle něhož mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěrovém rámci až do výše [částka], dle níž žalobkyně poskytla žalovanému uvedený úvěrový rámec s pevnou úrokovou sazbou 13,90 %, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných anuitních splátkách ve výši [částka] počínaje [datum]. Podle smlouvy se žalovaný zavázal hradit poplatky podle sazebníku účinného v době vyúčtování poplatku a poplatek za zesplatnění úvěru. Protože žalovaný splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně dopisem podle článku 21. produktových podmínek pohledávku za žalovaným zesplatnila, a to ke dni [datum], nesplacená jistina činila [částka] Kč, smluvní úrok ke dni zesplatnění [částka] Kč, a poplatky [částka]. Podle článku 11. podmínek ve spojení se sazebníkem byl dohodnut 30% úrok z prodlení. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobce s podacím lístkem soud shledal, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dluhu z předmětné smlouvy. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Při stanovení povinnosti zkoumat úvěruschopnost bylo úmyslem zákonodárce zabránit poskytování úvěru spotřebitelům, kteří nejsou schopni svým závazkům dostát a čerpáním dalších úvěrů se dostávají do bezvýchodné situace a dluhové pasti. Zkoumání úvěruschopnosti tak nemůže být pouhým formálním úkonem, splněným prohlášením účastníků, že spotřebitel je úvěr schopný splácet, případně doplněním výše příjmů spotřebitele a jeho závazků bez jakéhokoliv dalšího ověření. Je nezbytné, aby údaje uváděné spotřebitelem poskytovatel skutečně ověřoval a také sám aktivně zjišťoval, zdali spotřebitel řádně své závazky plní. Poskytovatel úvěru si například ověří údaje o výši příjmu tím, že mu spotřebitel předloží své výplatní pásky, rozhodnutí o přiznání důchodu, či jinou listinu, ze které bude vyplývat, jaká je skutečná výše jeho příjmu. V praxi není výjimečný postup, kdy si poskytovatel ověří, že spotřebitelem uváděná výše mzdy odpovídá předkládaným listinám, ovšem pokud je evidentní, že takto dosahovaný příjem nemůže postačit k prokázání schopnosti splácet, poskytovatel úvěru akceptuje údaj nazývaný například„ ostatní příjmy“, aniž by si ověřil, zdali spotřebitel takových příjmů dosahuje. Nebývá výjimkou, že v listinách (dotazníku, žádosti o poskytnutí úvěru, karty zákazníka apod.), kterým se zjišťuje výše příjmu spotřebitele, spotřebitel zahrnuje do svých příjmů například výživné, které pobírá na nezletilé děti ve své péči a tato položka je jako příjem akceptována, což je postup bezpochyby zcela nesprávný. 13. Žalobkyně tvrdila, že u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost úvěr splácet, z předložených důkazů, které žalobkyně po poučení soudem ve smyslu § 118a odst. 1, 3, o. s. ř. předložila, to však nevyplynulo. Jediným důkazem žalobkyní v tomto směru předloženým byl výpis informací od žalovaného, kde žalobkyně stvrdila informace, získané od žalovaného, ohledně jeho výše příjmu (konkrétně tedy tuto informaci si žalobkyně ověřila na běžném účtu žalovaného). Z obsahu listin, které žalobkyně po poučení soudu dle § 118 0a odst. 1, 3 o. s. ř. předložila, však nevyplývá, že by ověřovala ještě další informace o poměrech žalovaného, významných pro závěr, zda je schopen splácet úvěrový rámec [částka] splátkou [částka] měsíčně. Informace, které žalobkyně soudu předložila jako zjištěné o žalovaném, jsou zcela nepostačující, neboť neprokazují, že žalobkyně měla k dispozici odpovídající informace, které ji mohly vést k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. Žalobkyně neprokázala, že by náležitě ověřovala zadluženost žalovaného, vedení exekucí proti jeho osobě, nezjišťovala a především neověřovala, zda žalovaný nevystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení. Žalobkyně soudu nepředložila listiny, prokazující schopnost žalovaného splácet úvěr, navzdory tomu, že byla při jednání poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., aby tyto důkazy předložila. Neučinila tak, přestože jí soud poskytl k doložení listin dostatečnou lhůtu (jednání bylo odročeno z [anonymizováno] [rok] na [anonymizováno] [rok]). 14. Žalobkyně tak své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, neunesla. 15. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 16. S ohledem na shora uvedené, tak soud předmětnou úvěrovou sml