120 C 20/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku [částka], přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru v 36 pravidelných měsíčních splátkách [částka] včetně úroku ve výši 89,27 % p.a. a pojištění ve výši [částka] měsíčně. Strany pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši [částka] a smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále sjednaly právo na úhradu nákladů spojených s prodlením žalované ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka] a kapitalizovaného smluvního úroku do data zesplatnění ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] u splátky [číslo] smluvního úroku ve výši 89,27 % p.a. z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ani na výzvu žalobkyně žalovaná závazek neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně poštovního podacího archu, splátkového kalendáře a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 36 měsíčních splátkách po [částka] včetně pojištění počínaje od [datum]. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši [částka], pokud by se žalovaná ocitla v prodlení déle jak 65 dnů, strany sjednaly automatické zesplatnění úvěru, tedy splatnost celé jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění, přičemž úroky se stanou součástí jistiny. Pokud by nebyla zesplatněná částka uhrazena, vzniklo dále právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Strany si dále sjednaly úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] u každé splátky, se kterou by byla žalovaná v prodlení déle jak 15 dnů. 4. Z přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy, přihlášky do pojištění a informačního dokumentu k pojištění soud zjistil, že žalovaná se zavázala k úhradě pojistného ve výši [částka] měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a pojistitelem společností [právnická osoba] 5. Z karty klienta a dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná čerpal částku ve výši [částka], žalovaná se dostala do prodlení se splátkou [číslo] o více jak 65 dní. 6. Z karty hodnocení klienta, výpisu z NRKI, výpisu z SOLUS bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr, při tomto spoléhala na prohlášení žalované ohledně příjmů a výdajů. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalované k uhrazení dluhu. 8. Z výpisu registrovaných subjektů finančního trhu a povolení k činnosti bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů. 9. Z oznámení ze dne [datum], výzvy k zaplacení ze dne [datum] a [datum] a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně vyzvala opakovaně žalované k úhradě dluhu. K datu [datum] žalobkyně prohlásila úvěr za zesplatněný. 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 36 měsíčních splátkách po [částka] počínaje od [datum] včetně smluveného úroku ve výši 89,27 % p.a. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši [částka] měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě mezi žalobkyní jako pojistníkem a pojistitelem, strany dále sjednaly paušální náklad spojený s prodlením žalované [částka] při prodlení se splátkou. Pro případ prodlení se splátkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši [částka], pro případ prodlení s úhradou zesplatněné jistiny se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaná úvěr čerpala, přičemž následně se dostala do prodlení s úhradou splátek [číslo] žalobkyně prohlásila k [datum] celý úvěr za splatný. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dluhu. Žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr tak, že vycházela z čestného prohlášení žalované a dále učinila dotaz do registru SOLUS a NRKI. 11. Žalobkyně byla na jednání poučena o svém břemenu tvrzení a břemenu důkazním podle ust. § 118a o. s. ř. 12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle ust. § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Z ust. §87 SpÚ, plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V dané věci přitom z listinných důkazů neplyne skut