207 C 92/2022-203 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po opravě žaloby a následně i po jejím částečném zpětvzetí domáhala zaplacení částky 3 825,36 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným 29. 9. 2020 smlouvu k službě Twisto účet, přičemž smlouvou byly upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím Twisto účtu. Smlouva byla podepsána žalovaným aktivací Twisto účtu, totožnost a úmysl smlouvu uzavřít byly ověřeny prostřednictvím občanského průkazu a verifikační textovou zprávou. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, obchodní podmínky služby Twisto karta a další podmínky služeb. Žalobkyně prostřednictvím poskytnuté Twisto karty umožňuje zákazníkům zaplatit za zboží až do výše kreditního rámce s možností odložení plateb až o 45 dnů. Smlouva o kartě byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku na internetových stránkách [webová adresa], karta je následně doručena kurýrní službou a aktivována skrze Twisto účet. Veškeré transakce provedené Twisto kartou jsou evidovány na Twisto účtu žalovaného a následně vyúčtovány žalobkyní k zaplacení v rámci měsíčních vyúčtování s uvedením splatnosti, kterou byl žalovaný oprávněn za poplatek odložit. Takto žalovaný využil služeb žalobkyně v období od 3. 12. 2020 do 15. 8. 2021 v celkové výši 2 550,24 Kč a zavázal se smlouvou o splátkovém limitu ze dne 30. 9. 2020 (poskytnutí spotřebitelského úvěru) úvěr včetně poplatku za odložení splatnosti a úroku 45,5% ročně uhradit, což neučinil. Odložením plateb na základě dohody o splátkovém limitu poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr, pro případ prodlení byly sjednány poplatky, jejichž výše se odvíjí od délky prodlení, takto měl žalovaný uhradit celkem 2 742,60 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani k předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za situace, kdy žalobkyně nesouhlasila již v žalobě s možným postupem rozhodnout bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), nařídil soud jednání, k němuž se žalovaný nedostavil, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti a rozhodl při jednání na základě předložených listinných důkazů, k nimž měla žalobkyně možnost se vyjádřit. 3. Ze smlouvy k službě Twisto účet, obchodních podmínek a z všeobecných podmínek bylo zjištěno, že„ Twisto účet“ je služba zřizovaná zákazníkovi bezplatně, jejímž prostřednictvím je možné platit za zboží či služby v hodnotě aktuálního nevyčerpaného limitu účtu – v tomto případě 7 500 Kč, s tím, že v případě, kdy zákazník od kupní smlouvy neodstoupí ve lhůtě 14 dnů od doručení zboží, tak je zavázán zaplatit žalobkyni kupní cenu zboží dle vyúčtování žalobkyně, které zákazníkovi vystaví vždy po skončení měsíce s uvedením splatnosti. Zákazník je povinen platit vždy min. 10 % neuhrazených čerpání, v opačném případě dojde k zesplatnění, s čímž souvisí právo žalobkyně na zaplacení sjednaných smluvních pokut a nákladů. Smlouva hovoří o úrokové sazbě a odkazuje v tomto směru na obchodní podmínky, dále smlouva odkazuje na zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouva neobsahuje podpis žalovaného v písemné podobě ani elektronicky, místo pro podpis je zcela prázdné. Podle předložených podmínek žalobkyně ověřuje úvěruschopnost zákazníků, a to porovnáním příjmů, výdajů a měsíčních splátek, prověřením výpisů z bankovního účtu a provedením lustrací v příslušných registrech. V rámci podmínek jsou uvedeny podmínky odložení splatnosti a způsob výpočtu poplatku, zároveň jsou uvedeny sankce za prodlení. 4. Z vyúčtování vystavených za prosinec 2020 až srpen 2021 bylo zjištěno, jaké služby a v jaké výši žalovaný využil, jednalo se o celkovou zaplacenou částku podle tvrzení žalobkyně. Součástí vyúčtovaných částek jsou poplatky za odložení splatnosti, poplatky za prodlení a smluvní pokuta. 5. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení prostřednictvím emailů s uvedením splatnosti, přičemž přílohou emailu vždy bylo příslušné vyúčtování. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 11. 2021 včetně potvrzení o podání soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky s uvedením lhůty k plnění do 7 dnů s tím, že zásilka byla odeslána v den vyhotovení. 7. Z ostatních listinných důkazů (formulář o ochraně osobních údajů) soud neučinil skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 10. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 16. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. 17. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Žalobkyně v tomto případě soudu neprokázala, že uzavřela právě s žalovaným smlouvu tvrzeného rozsahu, když nelze vycházet pouze z toho, že na předložené listině jsou uvedeny osobní údaje žalovaného, k nimž mají však přístup další osoby odlišné od žalovaného. Zároveň nebylo prokázáno (a tedy nelze vycházet z domněnky § 562 odst. 2 o. z.), že smlouva byla uzavřena právě v uvedeném znění, když z ní neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. 18. Žalobkyně však v řízení prokázala, přičemž žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval, že mu poskytla peněžní prostředky ve výši 2 550,24 Kč (formou zaplacení kupních cen za zboží či služby, přičemž se jedná o rozdíl vyúčtovaného a žalovaným zaplaceného), jak vyplynulo z předložených vyúčtování. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně co do této částky bezdůvodně obohatil, jelikož nebyl zjištěn žádný právní důvod transakcí, a proto je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat. 19. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o.