211 C 105/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 50 915,38 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 9. 2. 2020 smlouvu o zápůjčce [číslo] s produktovým názvem C2 S0 HC. Na základě smlouvy o zápůjčce obdržel žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně částku 25 000 Kč. Zápůjčka byla poskytnuta bezhotovostně. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s částkou 22 948 Kč, která sestává z úroku, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení, v 15 měsíčních splátkách po 3 197 Kč, přičemž poslední splátka činí 3 190 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 9 397 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 21 803 Kč, která představuje dlužnou jistinu, a dále zaplacení částky 16 612,38 Kč, která představuje dlužné poplatky za poskytnutí a správu úvěru. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 296,68 Kč ke dni 17. 3. 2022, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11,75 % ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 86 % ročně z částky 21 803 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně čerpala informace z databáze BRKI, NRKI a SOLUS, přičemž žalovaný neměl žádný negativní záznam. Dále prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších databází. V interní databázi nebyl nalezen žádný negativní záznam. Žalovaný neprocházel ani insolvenčním rejstříkem. Dle centrální evidence exekuce nebyla v době uzavření smlouvy vedena proti žalovanému žádná exekuce. Doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, současně trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na obecním či městském úřadu. Dále právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od samotného žalovaného, a to z příjmu žalovaného ve výši 12 741 Kč měsíčně a z celkového příjmu ve výši 23 101 Kč měsíčně, a dále z výdajů ve výši 8 300 Kč měsíčně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). Žalobkyně při jednání navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. 3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. 4. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Jedná o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, neboť soud dospěl k názoru, že žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bude uvedeno níže. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 9. 2. 2020 smlouvu, na základě které byla žalovanému bezhotovostně poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli jistinu ve výši 25 000 Kč a poplatek ve výši 22 948 Kč (poplatek sestával z úroku ve výši 16 607 Kč, z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 841 Kč), a to v 15 měsíčních splátkách po 3 197 Kč, přičemž poslední splátka bude činit 3 190 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činí 47 948 Kč. Úroková sazba činí 86 %. 6. Ze zákaznické karty ze dne 9. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný je svobodný, má dvě vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, pracuje jako skladník. Předložena byla pracovní smlouva a výplatní pásky. Čistý příjem činí 12 741 Kč, další příjem domácnosti činí 10 360 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele činí 5 000 Kč, interní splátky PF 3 300 Kč. Žadatel má bankovní účet. Podepsána jako zástupce právní předchůdkyně žalobkyně je [jméno] [příjmení]. Předložen byl i údaj z živnostenského rejstříku. 7. Z pracovní smlouvy ze dne 3. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] s. r. o. na dobu neurčitou. Základní hodinová mzda bez prémií byla sjednána ve výši 93 Kč. 8. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl v prosinci 2019 čistý měsíční příjem ve výši 12 495 Kč a v lednu 2020 čistý měsíční příjem ve výši 12 987 Kč. 9. Z centrální evidence exekucí ze dne 10. 8. 2022 soud zjistil, že proti žalovanému byla zahájena exekuce dne 23. 4. 2021. 10. Z interní tabulky žalobkyně soud zjistil, že žalovaný zaplatil celkem 9 397 Kč. 11. Z výzvy k plnění ze dne 10. 2. 2022 včetně potvrzení podání soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění a upozorněn na skutečnost, že pokud dlužná částka nebude zaplacena do 17. 3. 2022 stane se dluh tímto dnem splatným. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 včetně potvrzení podání bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne 11. 2. 2022, byl žalovaný současně vyzván k zaplacení dlužné částky, a to do deseti dnů od doručení výzvy. 13. Z předžalobní upomínky včetně potvrzení podání soud zjistil, že žalovaný byl výzvou ze dne 20. 5. 2022 naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky, a to do 7 dnů od datace výzvy. Výzva byla zaslána dne 24. 5. 2022. 14. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. [insolvenční spisová značka], a z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020 č.j. [číslo jednací], a z potvrzení o podání neučinil soud žádná nová skutková zjištění. 15. Návrh na doplnění dokazování výslechem [jméno] [příjmení] byl zamítnut. Žalobkyně má nejdříve povinnost tvrzení, přičemž ve vztahu k výdajům žalovaného se žalobkyně omezila pouze na obecná tvrzení, jednu souhrnnou částku. Ze zákaznické karty navíc vyplývá, že nebyly předloženy žádné důkazy k posouzení výdajů žalovaného, proto výslech svědkyně, tedy zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, která byla přítomna podpisu smlouvy, by byl nadbytečný. 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 86 odst. 1, 2 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový pros