211 C 110/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s žalobkyní přes webové stránky smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně vyplatila žalované bezhotovostně finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vedle jistiny zaplatit žalobkyni i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], a to vše do [datum]. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, zaplatila pouze částku [částka], kterou žalobkyně započetla na jistinu. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované náhledem do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, registru neplatných dokladů registru TelcoScore, registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálního rejstříku a registru„ sankční seznamy“. Současně přihlédla k informacím sděleným žalovanou. 2. Žalovaná se z jednání omluvila s tím, že chce co nejdříve vše vyřešit. I žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované bezhotovostně vyplacena částka [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr ve výši [částka] vrátit v jedné splátce do 12. 11 2020 a zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši [částka] Smlouva obsahuje podpis SMS kódem. 4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí v domácnosti, která má tři členy, přičemž dva členové mají příjem. Výše pravidelných měsíčních výdajů činí [částka], ověřený čistý měsíční příjem činí 50 000 a čistý měsíční příjem dle spotřebitele činí [částka]. Minimální výdaje činí [částka], rezerva pro výdaje je pak [částka]. Disponibilní příjem je tak [částka], posouzení úvěruschopnosti je tak úspěšné. Žalobkyně předložila i metodiku posuzování úvěruschopnosti, ze které soud zjistil, že žalobkyně má vlastní interní pravidla pro posuzování úvěruschopnosti. Obsahuje seznam podpůrných dokumentů vyžadovaných pro posouzení žádosti o úvěr, dále seznam databází, ze kterých jsou čerpány informace. Z výplatní pásky červen a srpen 2020 soud zjistil, že žalované byl zaslán příjem ve výši [částka] a [částka]. Z výpisu z bankovního účtu žalované soud zjistil, že měla zůstatek ve výši – [částka]. Předložen soudu byl i občanský průkaz žalované. 5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne [datum] byla provedena na bankovní účet č. [bankovní účet] platba ve výši [částka], a to pod [variabilní symbol]. 6. Ze zprávy banky soud zjistil, že byla v říjnu 2020 majitelkou a disponentem předmětného bankovního účtu žalovaná. V říjnu 2020 byla připsána na tento bankovní účet pod [variabilní symbol] částka [částka]. 7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána. Byla vyzvaná k zaplacení částky do 3 dnů, přičemž předžalobní výzva byla odeslána dne [datum]. 8. Ze Sazebníku a souhlasu se zpracováním osobních údajů neučinil soud žádná nová skutková zjištění. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“) ,. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27Co 143/2019-113). 15. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý úvěr, a to zejména stran výdajů. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet úvěr neunesla. Žalobkyně předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, který obsahuje informace pouze sdělené žalovanou. Dále předložila výplatní pásky žalované a výpis z bankovního účtu, který je s negativním zůstatkem. Žalobkyně tak neprokázala, že ověřovala, zda má žalovaná dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má skutečné výdaje apod., když navíc z předložených listin nevyplývá, že by žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované řádně. 16. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaná však od žalobkyně převzal částku [částka], přičemž dosud žalobkyni uhradila pouze částku [částka]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do 3 dnů od doručení. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne [datum], po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná je tak v prodlení od [datum] Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 17,30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,65 % a úspěchu žalované v rozsahu 41,35 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advok