211 C 12/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím a dále smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 17. 12. 2019 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) přes webové stránky smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému bezhotovostně finanční prostředky ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 2 490 Kč, tedy jistinu a úrok ve výši 490 Kč, spolu s příslušenstvím do 16. 1. 2020. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, nezaplatil ničeho, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení ze dne 11. 6. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný tak dluží na nesplacené jistině 2 000 Kč, na úroku 640 Kč, na smluvní pokutě 1 000 Kč a na účelně vynaložených nákladech 217 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného náhledem do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Podáním ze dne 22. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a do kapitalizovaného úroku ve výši 640 Kč. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], bylo proto řízení v tomto rozsahu částečně zastaveno. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 17. 12. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému bezhotovostně vyplacena částka 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí a zaplatit úrok 298,08 % ročně, tedy 490 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a poplatek za písemnou upomínku ve výši 50 Kč Smlouva neobsahuje podpis žalovaného. 4. Z výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že žalovaný z bankovního účtu č. [bankovní účet] zaslal platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně. 5. Ze zprávy banky a předložených výpisu bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne 17. 12. 2019 byla připsána na bankovní účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částka 2 000 Kč. Dle zprávy banky je žalovaný majitelem a disponentem předmětného bankovního účtu. 6. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že dne 7. 7. 2021 jel pověřený pracovník věřitele na adresu žalovaného. 7. Z dohody o postoupení pohledávek včetně anglické verze a přílohy k postoupení a potvrzení o přijetí platby a z různých oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaná informován. Předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně. V oznámení ze dne 25. 6. 2021 je obsažena i výzva k plnění do 10 dnů od obdržení dopisu, přičemž výzva byla odeslána dne 29. 6. 2021. 8. Z upomínky ze dne 30. 1. 2020 a ze dne 16. 2. 2020, z předžalobní výzvy ze dne 27. 2. 2020, z předžalobní výzvy ze dne 9. 11. 2021 spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby několikrát upomínán. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 11. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 17. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. 18. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno. 19. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši 2 000 Kč, přičemž jí nebo žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, nevrátil ničeho. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 2 000 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 29. 6. 2021 (jedná se