211 C 74/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky, a to s odůvodněním, že dne 15. 6. 2021 elektronicky uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách. Jednotlivé splátky obsahovaly mimo jistiny i poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za expres výplatu, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za SMS servis a úrok. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za prodloužení splatnosti, účelně vynaložené náklady a smluvní pokutu. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím jeho kreditního skóre, statistickým modelem, registry SOLUS a NRKI, CEE, ISIR. Žalovaný však uhradil žalobkyni pouze 1 Kč. Žalobkyně tak dne 7. 11. 2021 úvěr zesplatnila. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 990 Kč, úroků ve výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 146 Kč. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání u soudu omluvila. Žalovaný se na jednání nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 6. 2021, úvěrové zprávy a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, mezi stranami byly sjednány i poplatky požadované žalobkyní. Součástí smlouvy o úvěru je splátkový kalendář obsahující 24 splátek, přičemž jsou vymezeny jednotlivé výše splátek. Smlouva o úvěru není podepsaná žalovaným, na místo jeho podpisu je pouze číselný kód. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne 15. 6. 2021 na bankovní účet [číslo] částku 10 000 Kč, přičemž potvrzením o přijaté platbě ve výši 1 Kč bylo prokázáno, že majitelem bankovního účtu [číslo] je žalovaný. Byl předložen i občanský průkaz žalovaného. 4. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že dlužná jistina činí částku 9 999 Kč, neboť na částku 10 000 Kč žalovaný zaplatil 1 Kč. Úrok z prodlení je vyčíslen částkou 99,63 Kč, poplatek za bezpečnou splátku částkou 396 Kč, poplatek za expresní výplatu částkou 199 Kč, poplatek za minimální splátku částkou 990 Kč, smluvní pokuta částkou 2 146 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru částkou 330 Kč, poplatek za SMS servis částkou 196 Kč, úrok částkou 1 470 Kč a účelně vynaložené náklady částkou 560 Kč. Výše uvedené poplatky vyplývají i z předloženého sazebníku. 5. Z poslední výzvy před zahájením vymáhání celého dluhu ze dne 20. 9. 2021 včetně podacího archu a z výzvy ke splacení ze dne 7. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky upomínán. Ve výzvě ze dne 7. 11. 2021 je žalovaný vyzýván k zaplacení celého dluhu. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 3. 2022 ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení, předžalobní výzva byla zaslána dne 14. 3. 2022. 7. Z ostatních předložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní skutečnosti. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 10. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 13. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 16. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. 17. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno. 18. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný jí vrátil pouze 1 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 9 999 Kč, žalobkyni také vrátit. Co do částky 9 999 Kč tedy bylo žalobě vyhověno. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 476,08 Kč, přičemž tato částka představuje 22,79 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,41 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,62 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna sta