221 C 115/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 240 703,76 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 30. 4. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalovanému zapůjčila částku 80 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s úrokem ve výši 182 832 Kč a administrativním poplatkem ve výši 54 000 Kč v 59 měsíčních splátkách po 3 948 Kč a závěrečné 60. měsíční splátce ve výši 3 900 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána na 15. 6. 2021. Žalovaný se však dostal do prodlení, neboť žalobkyni neuhradil ničeho. V souladu se smlouvou proto byla zápůjčka ke dni 6. 8. 2021 zesplatněna. Žalovaný tak dluží na jistině částku 80 000 Kč, na úroku 102 832 Kč a na poplatcích za správu 2 700 Kč. Pro případ žalovaného se zaplacením jakékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky. Pro případ porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Na smluvní pokutě za prodlení se zaplacením splátky dluží žalovaný 934 Kč. Na smluvní pokutě za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění dluží žalovaný 39 066 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč. Žalovaný neplnil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací žalovaného v databázi ISIR, CEE. Dále žalobkyně vycházela z rozdílu mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, na jednání se bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se na jednání dostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce, splátkového kalendáře, sazebníku a obchodních podmínek bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se pak měl zavázat zaplatit jistinu, úrok ve výši 39 % a poplatek za správu ve výši 900 Kč měsíčně, v 60 měsíčních splátkách po 3 948 Kč, resp. poslední ve výši 3 900 Kč. Pro případ prodlení se splacením splátky či její části byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky. Pro případ nesplnění povinnosti uhradit dluh po zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána i povinnost žalovaného nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady. Na smlouvě o zápůjčce je připojen vlastnoruční podpis zástupce žalobkyně. Na místě pro podpis žalovaného jsou pouze uvedeny údaje žalovaného, přičemž o vlastnoruční podpis se nejedná. 4. Z výpisu z účtu žalobkyně a zprávy banky bylo prokázáno, že žalovaný dne 30. 4. 2021 načerpal od žalobkyně částku 80 000 Kč. 5. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022 bylo zjištěno, že jejím obsahem je výzva žalovanému k plnění. Z předžalobní upomínky nevyplývá, zda byla žalovanému doručena. 6. Z kopie občanského průkazu žalovaného, formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv a z výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného byl uveden ve výši 20 000 Kč. Za období od ledna do března 2021 výdaje žalovaného na jeho běžném účtu mírně přesahovaly jeho příjmy. Žalovaný byl lustrován v ISIR a v centrální evidenci exekucí. 7. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 10. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 11. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 12. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva. 16. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o zápůjčce vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 17. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. 18. Soud pak při jednání poučil žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že smlouva o zápůjč