221 C 157/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 18 277 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) uzavřela se žalovanou dne 3. 3. 2017 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy o půjčce obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč. Zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy a žalovaná tuto skutečnost stvrdila svým podpisem. Zápůjčku se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 17 333 Kč, která sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 3 577 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 8 816 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 4. 2018. Žalovaná na zápůjčku uhradila celkem 1 723 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 24. 6. 2019 s účinností k témuž dni a tato skutečnost byla žalované písemně oznámena. Z titulu zápůjčky požaduje žalobkyně po žalované zaplacení dlužné jistinu ve výši 18 277 Kč, zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 825,42 Kč a úroku z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. 2. V rámci doplnění žaloby k výzvě soudu žalobkyně uvedla kromě shora uvedených skutečností, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 15. 12. 2022. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] přehledu plateb bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 3. 3. 2017 smlouvu, na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši 20 000 Kč a poplatek ve výši 17 333 Kč, který sestával z kapitalizovaného úroku ve výši 3 577 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 8 816 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 623 Kč, přičemž poslední splátka činila výši 576 Kč, s tím, že splatnost první splátky nastala 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a poté vždy do konce následujícího týdenního období. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Pojištění v rámci smlouvy nebylo sjednáno. Žalovaná podle přehledu plateb uhradila celkem 1 723 Kč. 5. Z karty zákazníka ze dne 3. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smluv uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, žije v nájemním bydlení, je na mateřské dovolené. Čistý měsíční příjem žalované činil 4 300 Kč, ostatní příjmy výši 8 000 Kč a další čisté příjmy domácnosti výši 19 836 Kč. Odhadované měsíční výdaje činily výši 6 000 Kč. Zaznamenané údaje měly být ověřeny skrze nájemní smlouvu a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. 6. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno smlouvou ze dne 24. 6. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek, a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 24. 6. 2019 odeslaným žalované dle podacího lístku 17. 7. 2019 s tím, že žalovaná byla zároveň vyzvána k zaplacení do 10 dnů od doručení. 7. Z předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínána a vyzvána k zaplacení s uvedením lhůty do 19. 3. 2020, zásilka byla žalované odeslána 13. 3. 2020. 8. Ze shora uvedených skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které jí právní předchůdkyně poskytla částku 20 000 Kč v hotovosti při sjednávání smlouvy, naproti tomu žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky spolu s poplatky 3 577 Kč, 4 940 Kč a 8 816 Kč formou týdenních splátek po 623 Kč, přičemž poslední splátka měla činit výši 576 Kč, což žalovaná neučinila, splátky řádně a včas nehradila, uhradila pouze výše uvedenou částku. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, která marně upomenula žalovanou k zaplacení dluhu předžalobní výzvou. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy, které by byly schopné prokázat její tvrzení, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutou zápůjčku, a to zejména stran výdajů, nejen příjmů. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutou zápůjčku s odbornou péčí tak nebylo v řízení prokázáno. 15. Dle soudu právní předchůdkyně při zjišťování úvěruschopnosti žalované nepostupovala v souladu s právními předpisy s odbornou péčí. Určité údaje od žalované zjistila a tyto v kartě zákazníka zaznamenala, nelze však uzavřít, že se jedná o komplexní zjištění, na základě kterých by bylo možno objektivně uzavřít, zda osoba splácet zápůjčku schopna je či není. Zejména soud poukazuje na výdajové položky, u nichž se právní předchůdkyně spokojila s jednou výslednou částkou, tato nebyla nikterak konkretizována, vysvětlena prostřednictvím dalších údajů. Právní předchůdkyně měla postupovat obezřetněji a dotazovat se na další informace, které by nízkou platbu odůvodňovaly. 16. Zásadním nedostatkem je ovšem skutečnost, že žalobkyně nepředložila žádné listiny, přestože tyto byly dle karty zákazníka žalovanou předloženy (mělo se jednat o listiny specifikované výše). Za takovéto situace soud nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou pé