221 C 160/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 377 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným elektronicky uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný dosud nevrátil a nezaplatil ani jiné nároky. Před uzavřením smlouvy ověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím kreditního skóre žalovaného, výpisem registru NRKI, SOLUS, ISIR a CEE a dále žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným, které prověřila. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 300 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván. 2. Žalobkyně se z jednání u soudu omluvila. Žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně, na straně úvěrovaného žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, mezi stranami byly sjednány i poplatky požadované žalobkyní. Žalovaný se měl zavázat úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatkem za SMS servis ve výši 49 Kč zaplatit do 13. 3. 2022. Na listině je připojen podpis žalobkyně, na místě podpisu žalovaného je kód. Z výpisu čerpání splátek a úhrad, zprávy banky a opisu proplacení smlouvy bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dne 11. 2. 2022 žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný nevrátil žalobkyni žádnou částku. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní upomenut k zaplacení dlužné částky. 4. Z ostatních předložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní informace. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 7. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 8. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 10. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 12. Jak je shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalovaného neobsahuje, neobsahuje však ani podpis elektronický, ale pouze jakýsi kód. 13. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru s žalovaným tak nebylo v řízení prokázáno. 14. Žalovaný však od žalobkyně převzal částku ve výši 10 000 Kč, přičemž jí dosud nevrátil ničeho. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 10 000 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. 15. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 29. 8. 2022, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007. Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne 1. 8. 2022 (výzva ze dne 29. 7. 2022) s výzvou k zaplacení do 30 dnů od sepsání výzvy, tedy do 28. 8. 2022. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 853,70 Kč, přičemž tato částka představuje 75,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,8 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 377 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.