221 C 197/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku [částka] (dále také první zápůjčka), na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] částku [částka] (dále také druhá zápůjčka). Zápůjčky byly poskytnuty v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. První zápůjčku se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou [částka], která sestává z kapitalizovaného úroku ve výši [částka], odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a částky za administrativní činnost – komfortní splácení hotovosti ve výši [částka], v 45 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Druhou zápůjčku se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou [částka], která sestává z kapitalizovaného úroku ve výši [částka], odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a částky za administrativní činnost – komfortní splácení hotovosti ve výši [částka], v 60 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Na první zápůjčku žalovaná uhradila celkem [částka]. Na druhou zápůjčku uhradila [částka]. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Z titulu první zápůjčky požaduje žalobkyně po žalované zaplacení částky [částka], která představuje dlužnou jistinu. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka]. Z titulu druhé zápůjčky požaduje zaplacení částky [částka], která představuje dlužnou jistinu. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka]. Před uzavřením smluv právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, a to především na základně zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, přičemž tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] tabulky umoření bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši [částka] a poplatek v celkové výši [částka], který se sestává z kapitalizovaného úroku ve výši [částka], odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a částky za administrativní činnost – komfortní splácení hotovosti ve výši [částka], v 45 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] tabulky umoření bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka], který se sestává z kapitalizovaného úroku ve výši [částka], odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a částky za administrativní činnost – komfortní splácení hotovosti ve výši [částka], v 60 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně jejích příloh, oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. 6. Z předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínána a vyzvána k zaplacení. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat uvěryschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 čj. 27Co 143/2019-113). 13. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. V tomto směru žalobkyně sice uvedla určitá tvrzení, ale neposkytla k nim jediný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že právní předchůdce skutečně a případně jak konkrétně ověřoval např., zda má žalovaná dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má příjmy a výdaje apod. 14. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvy o zápůjčce posoudil jako celek absolutně neplatnými. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala ve dvou případech částky [částka] a [částka], přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o.z., uhradila na první zápůjčku pouze částku [částka] a na druhou zápůjčku částku [částka]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] a co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne [datum] s lhůtou k úhradě v délce 10 dnů od doručení výzvy, výzva byla doručena žalované dne [datum], a jejím uplynutím se žalovaná dostala do pro