228 C 80/2022-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 32 399,87 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 399,87 Kč od 17. 5. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně na pozici konzultant prodeje učinil několik pracovních operací s cílem obohatit se na úkor zaměstnavatele. Jmenovitě dne 1. 8. 2020 na pobočce [obec] vytvořil zakázku, jejímž předmětem byl objektiv Canon EF-S 35 mm a tuto zakázku zaskladnil na takovou pozici ve skladu, která je na kamerových záznamech špatně viditelná. Následnými dalšími operacemi s touto zakázkou detailně popsanými v záznamu z jednání škodní komise žalobkyně dne 16. 4. 2021 docílil takového stavu zakázky, že objektiv nebyl dohledán a musel být odepsán. Dále šetřením žalobkyně bylo zjištěno, že dne 11. 3. 2021 fingovaně vyplatil přeplatek na daňovém dokladu a v období od září 2020 do března 2021 způsobil další škodu na vratkách u zakázek. Škoda byla projednána na jednání škodní komise dne 16. 4. 2021 za účasti žalovaného a byla vyčíslena celkovou částkou 32 399,87 Kč. Zároveň dne 16. 4. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o narovnání, ve které se strany dohodly na úhradě dluhu ve výši 32 399,87 Kč ke dni 16. 5. 2021. Žalovaný svůj závazek z této dohody o narovnání nesplnil a žalobkyni do data podání žaloby ani přes urgence ničeho neuhradil. Žalobkyně současně s nárokem na zaplacení částky 32 399,87 Kč uplatnila nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení s úhradou dlužné částky ode dne následujícího po datu splatnosti až do úplného zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Soud v řízení provedl dokazování záznamem škodní komise ze dne 16. 4. 2021, uznáním dluhu ze dne 16. 4. 2021 a dohodou o narovnání uzavřenou mezi účastníky dne 16. 4. 2021 a z nich zjistil tyto skutečnosti. 4. Ze záznamu škodní komise ze dne 16. 4. 2021 soud zjistil, že v záznamu této komise, která jednala uvedeného dne za účasti žalovaného, je popsáno jednání žalovaného, kterým způsobil žalobkyni na pracovní pozici konzultant prodeje pobočky [obec] škodu ve výši žalované částky. Žalovaný předně dne 1. 12. 2020 vytvořil zakázku [číslo] (visitor [číslo]), kdy předmětem objednávky byl objektiv Canon EF-S 35 mm, tuto zakázku zaskladnil na takovou pozici, která na kamerových záznamech je špatně viditelná, dne 4. 12. 2020 prodloužil datum expedice do 3. 1. 2021, souvislost s CCT ale nebyla dohledána, ten den měl konzultant prodeje volno a nemohl tedy osobně mluvit se zákazníkem na pobočce, navíc prodloužení bylo přes vzdálený přístup. Dne 5. 1. konzultant prodeje tuto objednávku vyvrakoval a zaskladnil ji na VV [číslo], objektiv byl dále dne 10. 1. poslán [anonymizováno] na pobočku [příjmení], kdy u balení produktu byl opět žalovaný, na této pobočce byla ale pouze prázdná krabička. Kamerové záznamy jsou kompletně zde CCT [číslo]. Dále dne 11. 3. 2021 žalovaný fingovaně vyplatil přeplatek na dokladu [číslo] v hodnotě 2 134 Kč, dále byly naúčtovány logistické náklady za vratky u zakázek vytvořených SE [číslo] za období od září 2020 do března 2021 v hodnotě 9 775,87 Kč. Existují kamerové záznamy z času, kdy mělo dojít k výplatě dokladu [číslo] a dále soubor s výpočtem logistických nákladů k registraci SE [číslo]. Prověřováním administrace systému a visitorů bylo prokázáno, že žalovaný vytvořil zakázku záměrně s cílem obohatit se na úkor žalobkyně a dále sám sobě podvodně proplatil přeplatek na daňovém dokladu [číslo], z toho důvodu je podle ceníku odpovědností ke škodě přičtena částka 10 000 Kč jako náklady za interní šetření a s tím spojenou administrativu. Celková výše náhrady škody je tedy 32 399,87 Kč. Žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni ve výši vzniklé škody, tj. v částce 32 399,87 Kč a v dohodě o narovnání se zavázal tuto částku uhradit na účet žalobkyně do 16. 5. 2021. 5. Podle § 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále i jen „zák. práce“), tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními. 6. Podle § 4 zák. práce, pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovně právních vztahů. 7. Podle § 252 odst. 1 zák. práce, byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Podle odst. 5 citovaného ustanovení se zaměstnanec zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. 8. V případě uvedeného ustanovení jde o přísnější (kvalifikovanou) odpovědnost zaměstnance za svěřené hodnoty, kde manipulace s nimi vyžaduje zvýšenou pozornost odpovědné osoby. Musí jít vždy o hodnoty, u nichž lze průběžně kontrolovat jejich stav. Předpokladem odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách je vznik škody ve formě schodku, písemná dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, kterou je možno uzavřít pouze se zaměstnancem, jenž dovršil 18 let věku a nemá omezenou způsobilost k právním úkonům ani jí nesmí být zbaven, dohoda musí být vlastnoručně podepsána, zavinění zaměstnance, které je zde presumované (předpokládané). Presumpce zavinění znamená, že pokud byl zjištěn schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování a zaměstnanec na základě platné dohody za tyto hodnoty převzal odpovědnost, předpokládá se, že schodek zavinil. Zaměstnanec se může odpovědnosti zprostit pokud prokáže, že schodek vznikl zcela či zčásti bez jeho zavinění zejména pokud zanedbáním povinnosti zaměstnavatele nemohl zajistit dostatečnou ochranu svěřených hodnot (viz. komentář k § 252 zák. práce v programu ASPI k datu 1. 10. 2015). 9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Uznání dluhu je, spolu se smluvní pokutou, způsobem utvrzení dluhu. Uznání dluhu není právním titulem vzniku dalšího (vedlejšího) závazku vedle závazku původního. Existující dluh se jím utvrzuje, nezpůsobuje však jeho zánik. Uznáním se nemění právní důvod dluhu. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Podle judikatury Nejvyššího soudu pak„ pouhá třeba i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“ (NS 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu (viz. komentář k § 2053 o. z. v programu ASPI k datu 23. 5. 2018). 11. Podle § 263 odst. 2 zák. práce, uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně. 12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud po provedeném dokazování posoudil věc dle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně, a proto jí vyhověl. 15. Písemné uznán