229 C 110/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 54 603,56 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena dne 16. 8. 2019 smlouva [číslo] s produktovým názvem [příjmení] [příjmení] v hotovosti týdenní [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem ve výši 19 017 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, poslední splátka pak činila 661 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně. Žalovaný uhradil částku 700 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhá jistiny ve výši 21 690,71 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 17 912,85 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 336,72 Kč, sankčních poplatků ve výši 4 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny 21 690,71 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 21 690,71 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně čerpala informace z databáze BRKI, NRKI a SOLUS. Dále prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších databází. V interní databázi nebyl nalezen žádný negativní záznam. Žalovaný neprocházel ani insolvenčním rejstříkem. Dle centrální evidence exekuce nebyla v době uzavření smlouvy vedena proti žalovanému žádná exekuce. Dále právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od samotného žalovaného, a to z příjmu žalovaného ve výši 18 935 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti činily 7 000 Kč, a dále z odhadovaných výdajů ve výši 4 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek dne 28. 1. 2022, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 1. 2. 2022 Ani na výzvu žalobkyně žalovaný závazek neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] z informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu dne 16. 8. 2019. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 22 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit a zaplatit úrok 3 935 Kč a poplatek 8 596 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, celkem měl žalovaný uhradit 41 017 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, poslední splátka pak činila 661 Kč RPSN činila 230,58 %. Ve smlouvě byl sjednán pevný úrok ve výši 29 % ročně. Žalovaný zvolil hotovostní režim, částka 22 000 Kč mu byla vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy. 5. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že tuto podepsal žalovaný dne 16. 8. 2019, uvedl, že žije s rodiči, vzdělání má základní, je svobodný, zápůjčku potřebuje na neočekávané výdaje, má jednu vyživovanou osobu a nevlastní automobil, pracuje na plný pracovní úvazek jako skladník, jeho příjem činí 18 935 Kč a další čisté příjmy domácnosti jsou 7 000 Kč, odhadované měsíční výdaje jsou 4 000 Kč, uvedl, že nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti, má bankovní účet vedený na své jméno, ověřovanými dokumenty byly dvě výplatní pásky za měsíce červen a červenec 2019. 6. Z tabulky žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 700 Kč dne 9. 12. 2019. 7. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 spolu s potvrzením o podání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 17. 3. 2022, pokud by tak žalovaný neučinil, stal by se celý dluh splatný. Výzvu odeslala dne 10. 2. 2022. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 včetně potvrzení podání bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo odesláno dne 10. 2. 2022. 9. Z předžalobní upomínky včetně potvrzení podání bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného opakovaně vyzvala k zaplacení dlužné částky, a to do 7 dnů od datace výzvy, výzva byla odeslána dne 20. 5. 2022. 10. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz smlouvou o postoupení ze dne 28. 1. 2022 spolu s přílohou, neboť postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno již oznámením o postoupení. 11. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz žalobkyní předloženými soudními rozhodnutími, a to usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, č. j. 33 ICdo 27/2021-82 a rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, č. j. 104 VSPH 506/2020-63, neboť nebyla navržena k prokázání žádných skutečností, pouze měla podporovat argumentaci žalobkyně. 12. Soud neprovedl ani důkaz výslechem [jméno] [příjmení] včetně výpisu z živnostenského rejstříku této osoby, neboť žalobkyně má nejprve tvrdit skutečnosti a tyto následně prokázat, nicméně ve vztahu k výdajům žalovaného se žalobkyně omezila pouze na obecná tvrzení, jednu souhrnnou částku, neuvedla tak žádná konkrétní tvrzení, která by měla být výše uvedenými důkazy prokázána. Ze zákaznické karty navíc vyplývá, že nebyly předloženy žádné důkazy k posouzení výdajů žalovaného, proto výslech svědkyně, která byla přítomna podpisu smlouvy, by byl nadbytečný. 13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2391 odst. 1 o. z. má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. 15. Podle § 2392 odst. 2 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 21. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 22. Podle § 1968 o. z. dlužník,