207 C 103/2023-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela [datum] se žalovanou smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] podle níž žalovaná nevrátila vyplacené finanční prostředky ve výši 30 000 Kč v plném rozsahu. Právní předchůdkyni žalobkyně žalovaná z celkové částky 55 776 Kč (kterou tvoří jistina 30 000 Kč a příslušenství ve výši 25 776 Kč, což má být kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru) uhradila celkem 4 000,01 Kč, což bylo započteno na úhradu části poplatků a kapitalizovaného úroku, částečně na jistinu, a žalovaná částka 31 080,67 Kč tak představuje neuhrazenou jistinu úvěru 28 025,85 Kč a smluvní pokutu 3 054,82 Kč, dále je požadován kapitalizovaný úrok z úvěru a úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky. Pohledávka byla poté smluvně postoupena žalobkyni, ta žádá kromě kapitalizovaného úroku z prodlení též procentuálně vyjádřený úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v takovém případě bude soud předpokládat, že žalovaná s tímto postupem souhlasí. Soud proto se souhlasem žalobkyně ve věci rozhodl dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum] půjčila právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], žalované částku 30 000 Kč. Žalovaná částku převzala v hotovosti a zavázala se tento úvěr vrátit ve 14 splátkách po 3 984 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena v listinné podobě. Žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, svůj podpis nijak nezpochybnila a vedle jistiny ve výši 30 000 Kč se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek 5 400 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 788 Kč a úroky z jistiny ve výši 2 888 Kč, což by mělo být 15% ročně. Z potvrzení žalované ve smlouvě ze dne [datum] o poskytnuté platbě v hotovosti soud zjistil, že zástupce právní předchůdkyně žalobkyně předal žalované částku 30 000 Kč. Z obsahu smlouvy nijak nevyplývá, že by žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet. Dle nerozporovaných žalobních tvrzení žalovaná na úvěr zaplatila pouze částku 4 000,01 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně seznamu postoupených pohledávek má soud za doložené, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím lístkem dokládají, že žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení upomenuta s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu. 4. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, podle níž žalovaná čerpala úvěr ve výši 30 000 Kč, který se zavázala zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek však v celém rozsahu nesplnila, zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatila a neuhradila ani další smlouvou sjednané nároky. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než uváděla žalobkyně, resp. než plyne z přehledu úhrad. Soud tedy vycházel z toho, že více uhrazeno nebylo. Z výpisu ARES ze dne [datum] soud zjistil, že má žalovaná adresu podnikání [anonymizováno] s [anonymizováno], jak je uvedeno v záhlaví tohoto rozhodnutí, přičemž předmět živnostenské činnosti žalované je z oblasti provozování obchodu, nikoli však z oblasti finančně-ekonomické. 5. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě společnost [právnická osoba] žalované poskytla a vyplatila úvěr ve výši 30 000 Kč, a to za sjednaný úrok 2 888 Kč, což by mělo být 15% ročně z této částky, když ekonomickým účelem„ poplatku za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 2 788 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek 5 400 Kč“ je navýšení ceny půjčených peněz, tedy zisk z úvěru, což je také funkcí úroků. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit včetně těchto úroků ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, což nesplnila, neboť uhradila celkově jen částku 4 000,01 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakékoliv splátky, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% dlužné částky denně, předem zakotveno v textu smlouvy bylo také prohlášení dlužníka, že se s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy seznámil se smluvními podmínkami. To je v rozporu s faktem, že žádost o úvěr i úvěrová smlouva jsou z téhož dne. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen„ o.z“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Právně soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely každá v rámci svého podnikání podle § 2395 o.z. smlouvu o úvěru, nejednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu. Žalobkyně (právní předchůdkyně) ze smlouvy plnila, poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit i s poplatky do 14 měsíců. Uvedené poplatky soud vyhodnotil jako úrok z úvěru. Do práv úvěrujícího vstoupila žalobkyně. 13. Soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení jistiny poskytnuté žalované ve výši 30 000 Kč, který ze smlouvy nepochybně vznikl, bylo však nutno zohlednit zaplacenou částku 4 000 Kč, tedy nesplacená jistina činí 26 000 Kč Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni od [datum], tedy ode dne po účinnosti postoupení pohledávky, což je současně datum, které žalobkyně za počátek procentního úročení označila, přičemž se jedná o datum po splatnosti úvěru, žalovaná již byla v prodlení s úhradou předmětné částky. Ohledně dalších nároků soud vyšel z následujícího vyhodnocení jejich povahy: 14. Žaloba byla zamítnuta co do zbytku nároku včetně zákonného úroku z prodlení z nepřiznané částky, když předchozí kapitalizované úroky, úroky z prodlení či náklady spojené s uplatněním se odvíjejí od základů, které jsou z níže uvedených důvodů neplatné. Žalovaná se v předmětném právním vztahu ocitla v pozici slabší smluvní strany, a to i přesto, že v daném případě vystupovala coby podnikatel, a nikoli jako spotřebitel. Pojem slabší strany totiž nelze s pojmem spotřebitele ztotožňovat, jedná se o pojem širší. Slabší stranou může být i osoba, která ve vztahu k podnikateli v hospodářském styku vystupuje v souvislosti s vlastním podnikáním (viz [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 20