211 C 106/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky, a to s odůvodněním, že dne [datum] elektronicky uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 9 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách. Jednotlivé splátky obsahovaly mimo jistiny i poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za bezpečnou splátku a úrok. Dále se žalovaná zavázala uhradit účelně vynaložené náklady a smluvní pokutu. Totožnost žalované byla ověřena tzv. ověřovacím poplatkem ve výši 1 Kč, který byl žalovanou zaslán na bankovní účet žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím jejího kreditního skóre, statistickým modelem, registry SOLUS a NRKI, CEE, ISIR. Žalovaná však uhradila žalobkyni pouze 1 715 Kč. Žalobkyně tak dne [datum] úvěr zesplatnila. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 8 221 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč (5 x 99 Kč), úroků ve výši 2 205 Kč (5 x 441 Kč), účelně vynaložených nákladů ve výši 1 330 Kč (4 x 300 Kč a 130 Kč), smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 101,72 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 751 Kč od [datum] do zaplacení. Dluh žalovaná neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně se z jednání u soudu omluvila. Žalovaná se na jednání nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], úvěrové zprávy, informačního memoranda o zpracování osobních údajů a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 9 000 Kč, mezi stranami měly být sjednány i poplatky požadované žalobkyní. Součástí smlouvy o úvěru je splátkový kalendář obsahující 24 splátek, přičemž jsou vymezeny jednotlivé výše splátek. Smlouva o úvěru není podepsaná žalovanou, na místo jejího podpisu je pouze číselný kód. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z bankovního výpisu soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 9 000 Kč, přičemž zprávou banky bylo prokázáno, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] (nyní [bankovní účet], jedná se o stejný bankovní účet) je žalovaná. Byl předložen i občanský průkaz žalované, screenshot podpisového kódu SMS a to, že návrh smlouvy byl zaslán k podpisu. 4. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že dlužná jistina činí částku 8 221 Kč, úrok z prodlení je vyčíslen částkou 101,72 Kč, poplatek za bezpečnou splátku částkou 495 Kč, smluvní pokuta částkou 1 500 Kč, úrok částkou 2 205 Kč a účelně vynaložené náklady částkou 1 330 Kč. Výše uvedené poplatky vyplývají i z předloženého sazebníku. Žalovaná uhradila celkem 1 715 Kč. 5. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že obsahuje údaje o úvěru, specifikace klientky, že nemá děti, je zaměstnaná s výší příjmu [částka], příjem ostatních členů domácnosti činí [částka]. Žalobkyně učinila dotazy na registry, všechny bez negativního nálezu. Předložen byl i dokument žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti, tedy zejména výklad žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti. 6. Z výzvy před zahájením vymáhání celého dluhu ze dne [datum] včetně podacího archu a z výzvy ke splacení ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení dlužné částky upomínána. Ve výzvě ze dne [datum] je žalovaná vyzývána k zaplacení celého dluhu, a to do 14 dnů od sepsání výzvy. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení, předžalobní výzva byla zaslána dne [datum]. 8. Z ostatních předložených listin (výpis z obchodního rejstříku) nebyly zjištěny žádné další relevantní skutečnosti. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 11. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 14. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 17. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. 18. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno. 19. Žalobkyně však poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, přičemž žalovaná jí vrátila pouze 1 716 Kč (1 715 Kč + 1 Kč). Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 7 284 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. 20. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Kapitalizovaný úrok z prodlení byl při