211 C 148/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 11 950 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o úvěru obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč. Úvěr byl poskytnut v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s částkou 23 142 Kč, která sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 16 118 Kč a odměny za zpracování úvěru ve výši 5 524 Kč, v 78 týdenních splátkách po 554 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 8 050 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 950 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (8,50 % ročně) z částky 11 950 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 414,76 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % z částky 11 950 Kč od [datum] do zaplacení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, a to především na základně zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a souhlasila, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši 20 000 Kč a poplatek ve výši 23 142 Kč (poplatek sestával z úroku ve výši 16 118 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 524 Kč), a to v 78 týdenních splátkách po 554 Kč, přičemž poslední splátka činila 484 Kč. Sjednáním doplňkové služby komfortní a flexibilní splácení bylo v souladu s obsahem smlouvy potvrzeno, že žalovaná převzala v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru, případně sníženou o částku odpovídající dluhu žalované z předchozí smlouvy. 4. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná zaplatila celkem 8 050 Kč (1x 1 000 Kč, 1x 750 Kč, 6x 600 Kč, 3x 500 Kč a 3x 400 Kč). 5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyplnila ke své osobě údaje, přičemž z nich vyplývá, že je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti, bydlí v nájemním bydlení, její příjem tvoří mateřská/rodičovská dovolená. Její čistý měsíční příjem činí [částka], další čistý příjem domácnosti [částka]. Odhadované měsíční výdaje žalované jsou [částka] měsíčně, přičemž žalovaná má interní splátky ve výši [částka]. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně dva výpisy z bankovního účtu a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně informací o zpracování osobních údajů a z podacího lístku bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni (předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne [datum], byla žalovaná současně vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to do deseti dnů od doručení výzvy. 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že dne [datum] byla žalované zaslána výzva k zaplacení dlužné částky. Lhůta pro úhradu byla stanovena do [datum]. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo], rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27Co 143/2019-113). 14. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet úvěr neunesla (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). V tomto směru žalobkyně uvedla pouze obecná tvrzení, avšak žádná konkrétní ve vztahu k žalované neuvedla. Žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu, která obsahuje toliko informace sdělené žalovanou. Žalobkyně nedoložila žádné listiny, přestože některé byly dle karty zákazníka žalovanou předloženy. Žalobkyně tak neprokázala, že právní předchůdkyně skutečně ověřovala, zda má žalovaná takový příjem, který ke své osobě uvedla. Nadto právní předchůdkyně nezjišťovala ani další skutečnosti, když žalovaná uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené, avšak neuvedla délku trvání, ani zdroj a výši následného příjmu. Žalobkyně neuvedla, ani neprokázala, že ověřovala výdaje žalované, zda má žalovaná exekuci či zda vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení. 15. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 20 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., uhradila pouze částku 8 050 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 11 950 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného