211 C 216/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 758,13 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 11. 6. 2020 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s částkou 12 888 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na 11. 8. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před samotným uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, a to předně z žádosti o úvěr, ve kterém byly údaje sdělené žalovaným. V rámci žádosti jsou uvedeny i listiny, které byly předloženy k posouzení bonity a úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, zaplatil pouze částku 10 700 Kč, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení ze dne 28. 7. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný tak dluží na nesplacené jistině částku ve výši 9 549,50 Kč, na kapitalizovaném úroku 8 957,12 Kč (585,35 Kč + 4 529,97 Kč + 859,11 Kč + 1 664,07 Kč + 1 318,62 Kč), na smluvní pokutě 3 208,63 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 747,22 Kč a na zákonném úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 549,50 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 11. 6. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti vyplacena částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit částku 12 889 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Částka 12 889 Kč se skládala z částky 1444 Kč představující úrok, z částky 7 350 Kč představující úplatu za poskytnutí úvěru, z částky 1 394 Kč představující náklady na vyhodnocení úvěrového případu a z částky 2 700 Kč představující inkaso plateb v hotovosti. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a poplatky za upomínání. Zápůjční úroková sazba činila 15 % ročně. Rozpor tvrzení a smlouvy ohledně částky, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poskytnutým úvěrem, žalobkyně v doplnění žaloby odůvodnila písařkou chybou při sčítání právní předchůdkyně žalobkyně. 4. Ze žádosti o úvěru ze dne 11. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán, dle žádosti byla předložena pracovní smlouva a výplatní pásky. Celkový měsíční příjem činí 16 500 Kč, výdaje pak 6 800 Kč. Je svobodný, nemá vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu. 5. Z pracovní smlouvy, dodatku k pracovní smlouvě a výplatních pásek soud zjistil, že žalovaný pracuje jako prodavač specialista od 30. 7. 2018, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 1. 2019, přičemž dodatkem ze dne 31. 1. 2019 bylo trvání pracovního poměru změněno na dobu neurčitou. [obec] měsíční mzda žalovaného činila za prosinec 2019 částku 21 413 Kč, za leden 2020 částku 22 608 Kč a za březen 2020 částku 21 675 Kč. Mzda obsahuje pohyblivé složky. 6. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že žalovaný vystupuje spolu s další osobou na straně nájemce, byt je o dispozici 1+kk, celková plocha bytu je 35 m². Nájem je sjednán na dobu určitou, a to od 15. 7. 2018 do 31. 7. 2019 s možností prodloužení smlouvy. Z listiny nevyplývá výše nájemného, ani zda žalovaný listinu vlastnoručně podepsal, neboť byla předložena toliko první strana. 7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku k rámcové smlouvě, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy k postoupení, z potvrzení o provedení transakce, z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně. V oznámení ze dne 4. 8. 2022 je obsažena i výzva k plnění do 10 dnů od obdržení dopisu, přičemž výzva byla odeslána dne 8. 8. 2022. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2022 spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 23. 11. 2022. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27Co 143/2019-113). 15. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet úvěr neunesla. Žalobkyně předložila žádost o úvěru, ze které vyplývají pouze informace sdělené žalovaným. Žalobkyně dále předložila pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu, ze které nevyplývá výše nájemného, ani zda žalovaný smlouvu uzavřel. Žalobkyně neuvedla, ani neprokázala, že ověřovala např.: zda žalovaný vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má skutečné výdaje apod. 16. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 15 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., uhradil pouze částku 10 700 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 4 300 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v ro