211 C 97/2023-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 20 742 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo]. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 16 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně poplatků. [příjmení] byla poskytnuta na bankovní účet žalované. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaná požádala o úvěr a toto potvrdila pomocí kliknutí. Žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalované, a to následujícím způsobem. Zjišťovala počet žijících členů domácnosti s žalovanou, dále výdaje, čisté příjmy, provedla lustrace v nejrůznějších registrech. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 20 054 Kč. Současně si žalovaná zvolila volitelnou službu„ Klidné spaní“ za poplatek ve výši 330 Kč, dále službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 87 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 16 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 160 Kč, poplatku za službu„ Klidné spaní“ ve výši 330 Kč, poplatku ze službu„ Presto“ ve výši 165 Kč a poplatku za službu„ informační SMS servis“ ve výši 87 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 20 742 Kč od 11. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum], souhlasu se zpracováním osobních údajů, sazebníku, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a z všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaná. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 16 000 Kč, a to na její účet. Splatnost úvěru byla stanovena na [datum]. Celková výše poplatku za sjednání úvěru činí 4 160 Kč, výše poplatku za službu„ Klidné spaní“ činí 110 Kč měsíčně, výše poplatku za službu„ Presto“ činí 165 Kč a výše poplatku za informační SMS servis činí 29 Kč měsíčně. Na smlouvě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalované. 4. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že totožnost žalované měla být autorizována prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu. 5. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že občanský průkaz je žalované. 6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že v rámci domácnosti jsou dvě osoby s příjmem. Pravidelné výdaje na půjčky činí 400 Kč, na bydlení činí 400 Kč, další zbytné výdaje jsou pak ve výši 400 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu činí 20 054 Kč. 7. Z identifikovaných příjmů soud zjistil, že prostřednictvím bankovního výpisu byl zjištěn příjem žalované ve výši 20 054 Kč. 8. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a zprávy [právnická osoba], soud zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 16 000 Kč, a to pod [variabilní symbol]. Dle zprávy banky byla majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] žalovaná a také jeho jediným disponentem. 9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzýván k zaplacení před samotným podáním žaloby. 10. Z ostatních listinných důkazů (obecné principy posuzování a filosofie společnosti) soud neučinil nová či odlišná skutková zjištění. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 13. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 14. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 16. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 19. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. 20. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno. 21. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši 16 000 Kč, přičemž ničeho neuhradila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 16 000 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši odpovídající počátku prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne [datum] s určením data plnění do 3 dnů. Soud