221 C 63/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 141,21 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 507,22 Kč a úrokem ve výši 987,27 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 124,54 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána na [datum] Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně požádal o poskytnutí úvěru, přičemž si zvolil výši úvěru a počet splátek. Následně se žalovanému vygenerovala výše poplatku za poskytnutí úvěru. Jelikož žalovanému podmínky poskytnutí úvěru vyhovovaly, potvrdil svůj souhlas kliknutím na tlačítko [anonymizována dvě slova]. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své kontaktní údaje, jméno a příjmení, číslo občanského průkazu a bydliště. V další sekci pak žalovaný vyplnil údaje o svém zaměstnání a o svém zaměstnavateli. Poté žalovaný vyplnil číslo svého bankovního účtu. Kliknutím na příslušné políčko žalovaný odsouhlasil žádost o poskytnutí úvěru, přičemž tato žádost byla právním předchůdcem žalobkyně akceptována poskytnutím úvěru žalovanému. Žalovaný však právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze 4 336,08 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 33 010,29 Kč a skládala se z jistiny ve výši 12 623,63 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 807,66 Kč, úroku ve výši 1 921,45 Kč, smluvní pokuty 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení ve výši 6 517,58 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 611,22 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 263 Kč. Před poskytnutím úvěru ověřoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím žalovaným předložených listin, a to výpisů z účtu a výplatních pásek. 2. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání u soudu omluvili. Žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], splátkového kalendáře a z listiny nazvané Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrující vystupuje [právnická osoba] (dále i jen„ právní předchůdce žalobkyně“), na straně úvěrované pak žalovaný. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se pak měl zavázat úvěr spolu s poplatkem ve výši 9 507,22 Kč a úrokem ve výši 12 % ročně zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně ve 12 měsíčních splátkách po 2 125 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení a povinnost žalovaného hradit náklady vymáhání. Na listině je pak připojen podpis právního předchůdce žalobkyně a na místě podpisu žalovaného je pouze vypsáno jméno a příjmení žalovaného a SMS kód. 4. Potvrzením o platbě a zprávou banky bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně převedl dne [datum] na shora specifikovaný účet žalovaného částku 15 000 Kč. 5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o přijetí platby, oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován. 6. Z předžalobní upomínky ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní upomenut k zaplacení dlužné částky. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 9. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 10. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 11. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 12. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva. 15. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru č. [anonymizováno] vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 16. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachyc