227 C 100/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala shora uvedeno částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně vyplatila žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím v celkové výši [částka], celkem tedy částku [částka], se žalovaná zavázala splatit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných ke každému 24. dni v měsíci. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, zaplatila toliko [částka], přestože byla opakovaně vyzývána k plnění. Smlouvou o postoupení ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. 2. Žalobkyně, její zástupce i žalovaná se z jednání soudu omluvili. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrující vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně, na straně úvěrované pak žalovaná. Právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], který byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit celkové náklady úvěru [částka] [anonymizováno], celkem tedy částku [částka], a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných ke každému 24. dni v měsíci. 4. Z listiny nazvané formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že RPSN poskytnutého úvěru činila 272,44 %. 5. Z listiny nazvané žádost o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná při sjednávání úvěru uvedla, že jejím jediný příjem plyne z mateřské/rodičovské dovolené ve výši [částka] měsíčně, což měla doložit složenkami s rodičovským příspěvkem. Právní předchůdkyně dále vyšla z toho, že žalovaná uvedla, že lze použít taktéž příjem spolužijící osoby ve výši [částka] měsíčně, který měl být doložen výplatními páskami a pracovní smlouvou. Žalovaná přitom bydlí u rodičů, je svobodná, má střední vzdělání a dvě vyživované děti do 26 let. Její měsíční výdaje činí [částka] za bydlení a [částka] za jídlo, dopravu a další náklady. Celkové měsíční výdaje domácnosti činí [částka] (z toho bydlení a energie [částka], doprava, jídlo a osobní náklady [částka], srážky ze mzdy a výživné [částka] a další splátky půjček [částka] měsíčně). 6. Z výzev, upomínky, výpisu úkonů a opakované výzvy bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána o plnění. 7. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k plnění. Poprvé byla prokazatelně vyzvána upomínkou ze dne [datum] odeslanou dne [datum] poštou, která obsahovala výzvu k plnění do 10 dnů od doručení. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy, jejího dodatku, oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. 9. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. 10. Z dalších (nepodepsaných) listin vzhledem k níže uvedenému právnímu posouzení žádné další relevantní skutečnosti zjištěny nebyly. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 13. Podle § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 14. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně však neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). V tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni při jednání ve věci poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., tedy poučit ji o tom, aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy k tomu, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované i se zohledněním jejích výdajů. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Z předložené„ žádosti o úvěru“ nelze rozumně dojít k závěru, jaké výdaje žalovaná objektivně má, není ostatně ani zřejmé, jakou část z nich skutečně hradí, pokud jde o výdaje více osob ve společné domácnosti. Dále není zřejmá výše výživného či dalších dluhů žalované, kterým právní předchůdkyně mohla a měla věnovat pozornost, aby s odbornou péčí objasnila způsobilost žalované splácet poskytnutý úvěr. Jako nepřiměřeně nízké se jeví taktéž výdaje žalované v situaci, kdy má pečovat o dvě nezaopatřené děti. Soud tak uzavřel, že právní předchůdkyně (žalobkyně) řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované. 16. Žalovaná tedy od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku ve výši [částka], přičemž jí vrátila toliko [částka] (bylo přitom procesním břemenem žalované, aby tvrdila a prokazovala, že žalobkyni či její právní předchůdkyni plnila více). Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle § 1879 o.z, co do částky [částka] bezdůvodně obohatila, a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení v zákonné výši bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne [datum], přičemž ji odeslala dne [datum] s výzvou k plnění ve lhůtě 10 dnů od doručení. S přihlédnutím k § 573 o. z. tak splatnost pohledávky nastala dne [datum], a ode dne následujícího je proto žalovaná v prodlení. Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádná z účastnic nemá na takovou náhradu právo, když úspěšnější žalované v řízení žádné náklady nevznikly. Při výpočtu náhrady nákladů řízení soud zohlednil i příslušenství pohledávky (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, žalovaná pak co do částky 6 744,25 Kč, kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení v úhrnné výši 11 650,06 Kč a shora specifikovaného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně. 18. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst.