227 C 119/2023-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že jde o nárok ze smlouvy o zápůjčce, kterou se žalovanou uzavřela dne [datum] a na jejímž základě žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 300 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet] téhož dne. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webových stránek, žalobkyně ověřila totožnost žalované (mj. prostřednictvím [příjmení] kódu, tedy prostým elektronickým podpisem) a před uzavřením smlouvy od žalované taktéž vyžádala potřebné údaje pro posouzení její úvěruschopnosti. Vedle poskytnuté zápůjčky se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit sjednaný poplatek ve výši 5 948 Kč do [datum]. Této povinnosti žalovaná nedostála, ke dni [datum] na svůj dluh uhradila toliko 4 660 Kč. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení jistiny ve výši 18 300 Kč, poplatku ve výši 5 948 Kč, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (za 5 odeslaných výzev po 500 Kč). Dále se žalobkyně domáhá zaplacení sjednané smluvní pokuty, která činí celkem 8 564 Kč, tj. 0,1 % denně z jistiny ode dne [datum] do [datum], a to ve výši 3 904 Kč, neboť na celkový nárok byl ponížen o částečnou úhradu žalované ve výši 4 660 Kč. Žalovaná byla o úhradu písemně upomínána. 2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že k otázce úvěruschopnosti nebude doplňovat žádná tvrzení (tedy ani označovat důkazy – pozn. soudu), což povede k posouzení smlouvy, kterou žalobkyně oproti žalobě označila jako smlouvu o úvěru, jako absolutně neplatné. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem 6 000 Kč. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému se jednání se, ačkoli byla řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, a bylo proto jednáno v nepřítomnosti účastnic dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 4. Z listin provedených k důkazu soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že existuje takto označený dokument, na jehož základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku za sjednaný poplatek a v termínu splatnosti, jak uvedeno v žalobě. Současně byla sjednána smluvní pokuta v uvedené sazbě za každý den prodlení žalované s úhradou. Smlouva obsahuje vyobrazení vlastnoručních podpisů, u žalované je uvedeno„ [celé jméno žalované], [datum] [anonymizováno], [příjmení] kód [číslo]“. 6. Z upomínek a opakovaných výzev k úhradě bylo zjištěno, že existují takto nazvané dokumenty, jejichž obsahem je výzva žalované k úhradě. Nebyly doloženy doklady o odeslání těchto výzev. 7. Z potvrzení společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] provedena platba ve výši 18 300 Kč na účet č. [bankovní účet]. 8. Ze zprávy téže společnosti bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná a na tento účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 18 300 Kč. 9. Z výzvy před podáním žaloby včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k úhradě„ do tří dnů“ výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne poštou. 10. Provedené důkazy soud hodnotil dle § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že žalobkyně žalované dne [datum] poskytla převodem na účet částku 18 300 Kč a žalovaná žalobkyni zaplatila toliko 6 000 Kč. Výzvou ze dne [datum] se lhůtou k plnění„ do tří dnů“ žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě této částky, výzva byla odeslána poštou dne [datum]. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala rozhodné skutečnosti ke skutečnosti, jak účastnice právně jednaly, resp. zda a jak měly uzavřít předmětnou smlouvu. Dále výslovně uvedla, že nebude doplňovat tvrzení (ani označovat důkazy) k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované. 11. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena (nějaká) smlouva. Žalobkyně v řízení rámcově tvrdila, avšak neprokázala, že došlo k uzavření smlouvy (o úvěru, o zápůjčce). K důkazu žalobkyně předložila listiny, které nebyly žalovanou nijak verifikovány. Skutečnost, že listiny provedené k důkazu obsahují osobní údaje žalované, nezakládá dostatečným způsobem vznik projevu vůle účastníků. Uzavření jakékoliv formy smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalované. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. 14. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná plnit, tíží právě žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a zde citovaná literatura). Soud žalobkyni zaslanou výzvou benevolentně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009) poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, jakým způsobem měla být smlouva a jakého obsahu se žalovanou uzavřena. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala tak, že zopakovala žalobní argumentaci. Je tak zřejmé, soud tak rozumně nemohl dospět k jinému závěru, než že bylo prokázáno, že mezi účastnicemi nebyla uzavřena jakákoli smlouva. 15. Soud dále zkoumal, zda na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla celkem částku ve výši 18 300 Kč a žalovaná vrátila pouze částku 6 000 Kč. Na straně žalobkyně se tak jednalo o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), neboť vůbec nedošlo k uzavření smlouvy. Je tak zřejmé, že žalovaná se co do rozdílu plnění, jehož se jí dostalo a jež vrátila, bezdůvodně obohatila. V tomto rozsahu, tj. co do částky 12 300 Kč, proto žaloba byla podána důvodně a žalobkyně dle § 1968 a § 1970 rovněž má právo na úhradu úroku z prodlení z částky 12 300 Kč ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť počínaje dnem [datum] je žalovaná v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu. V (daném) případě bezdůvodného obohacení je splatnost dle § 1958 občanského zákoníku určena výzvou věřitele, tj. žalobkyně, která byla odeslána poštou dne [datum] se lhůtou 3 dnů k plnění. Žalovaná je tedy v prodlení ode dne následujícího po splatnosti ([datum]), tj. ode dne [datum] (§ 573 občanského zákoníku). 16. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, tedy rozhodl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za stavu, kdy převážně úspěšné žalované v řízení žádné náklady nevznikly. 18. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 19. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku za žalobu v uvedené výši (výrok IV.) soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. sazebníku poplatků, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Soudní poplatek za žalobu činí 1 408 Kč, zaplaceno bylo 1 227 Kč, doplatit tak zbývá 181 Kč.