227 C 211/2022-47 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala shora uvedeno částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 29. 9. 2021 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o úvěru a dne 1. 12. 2021 její dodatek, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím se žalovaná zavázala splatit v 35 pravidelných měsíčních splátkách po 1 278,10 Kč splatných ke každému 29. dni v měsíci. Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaná vyplnila registrační údaje na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, poté zaslala ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně verifikační platbu, kterou odsouhlasila text smlouvy o úvěru. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení ze dne 8. 12. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. 2. Žalobkyně, její zástupce i žalovaná se z jednání soudu omluvili. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrující vystupuje společnost [právnická osoba] (dále i jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na straně úvěrované pak žalovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 64,37 % ročně v 35 měsíčních splátkách po 1 278,10 Kč. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny a povinnost žalované hradit náklady na upomínání. Na listině není připojen podpis právní předchůdkyně žalobkyně ani žalované. 4. Z výzev, upomínky, výpisu úkonů a opakované výzvy bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána o plnění. 5. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k plnění. Poprvé byla prokazatelně vyzvána upomínkou ze dne 29. 6. 2022 odeslanou téhož dne poštou, která obsahovala výzvu k okamžitému plnění. 6. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 29. 9. 2021 na účet žalované částku 20 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, společného prohlášení a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. 8. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. 9. Z dalších (nepodepsaných) listin vzhledem k níže uvedenému právnímu posouzení žádné další relevantní skutečnosti zjištěny nebyly. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 12. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 13. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 14. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 15. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva. 17. Jak bylo shora uvedeno, žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 18. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovanou, neboť zadat údaje žalované do jeho systému mohl prakticky kdokoliv. 19. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku ve výši 20 000 Kč, přičemž jí nevrátila ničeho (bylo přitom procesním břemenem žalované, aby tvrdila a prokazovala, že žalobkyni či její právní předchůdkyni plnila, byť částečně). Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle § 1879 o.z,. co do částky 20 000 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení v zákonné výši bylo možné žalobkyni přiznat až od 5. 7. 2022, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 29. 6. 2022 s výzvou k okamžitému plnění (§ 573 o. z.). Ve zbylém rozsahu tak žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. 20. Pro úplnost soud dodává, že i pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, což má