219 C 151/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalované téhož dne poskytnut na její účet úvěr 20 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem 4 600 Kč do [datum], což neučinila. Smlouva byla uzavřena po registraci žalované na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná neuhradila právní předchůdkyni ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne [datum], ničeho, přestože byla upomínána včetně předžalobní výzvy. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně, aby jí bylo přiznáno právo na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnutých a nevrácených prostředcích. 2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, odročení nežádala, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaná se k jednání dostavila. Uvedla, že si peníze tak, jak je tvrzeno v žalobě, půjčila. Dostala se však do špatné životní situace, z níž se aktuálně dostává, je na [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] příspěvek 13 000 Kč měsíčně, s pokrytím výdajů jí pomáhají rodiče, tudíž může splácet 700 Kč měsíčně a tímto žádá o umožnění splácení dluhu. 3. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované částku 20 000 Kč představující neúčelový spotřebitelský úvěr. Žalovaná se naproti tomu zavázala uhradit právní předchůdkyni poskytnuté prostředky spolu s úrokem sjednaným v pevné výši 4 600 Kč v jedné splátce do [datum]. Pro případ prodlení žalované se splacením bylo ujednáno oprávnění právní předchůdkyně požadovat mj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny a náklady upomínání. 5. Z výpisu z běžného účtu a z účastnické výpovědi žalované bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne [datum] na účet žalované částku 20 000 Kč. Z periodického výpisu z běžného účtu bylo ověřeno vlastnictví předmětného účtu, na který byly prostředky poskytnuty, žalovanou. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení právní předchůdkyně o postoupení pohledávky spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a že žalovaná byla o tomto postupu informována. Z předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby upomenula o zaplacení do tří dnů, zásilku vyhotovenou [datum] v ten samý den odeslala. Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení výzvou ze dne [datum], k té však nepředložila doklad o odeslání či doručení. 7. Ze žalobkyní předložených listin nebylo zjištěno, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalované před poskytnutím úvěru ověřovala jakýmkoli způsobem schopnost žalované jakožto spotřebitele úvěr splácet. Jelikož žalovaná uzavřela smlouvu jako spotřebitel, což vyplývá z obsahu smlouvy i z označení její osoby ve smlouvě rodným číslem a číslem občanského průkazu, spadá právní vztah pod úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 11. Jak bylo uvedeno výše, žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru jakýmkoli způsobem ověřila schopnost žalované úvěr splácet, v tomto směru netvrdila ničeho ani žalovaná. Soud nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a to s ohledem na její nepřítomnost u jednání, přičemž takové poučení se poskytuje zásadně u jednání a soud není povinen jednání za tímto účelem odročovat či poskytovat poučení jiným způsobem, naopak žalobkyně je povinna nést procesní následky své neúčasti. 12. Vzhledem k výše uvedenému pak soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 13. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla na její účet částku 20 000 Kč, přičemž žalovaná jí ani žalobkyni dosud nevrátila ničeho, jak ostatně sama při jednání potvrdila. Jelikož se v tomto případě jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou se vztahuje zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. zákon speciální sloužící k ochraně spotřebitele, řídí se povinnost vydat bezdůvodné obohacení ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž pro zjištění skutečné výše bezdůvodného obohacení není nutný návrh na započtení ze strany žalovaného, jako je tomu v případě klasického bezdůvodného obohacení v režimu § 2993 o. z., ale soud k započtení přistupuje z úřední povinnosti. V tomto případě však žádné plnění ze strany žalované zjištěno nebylo, a proto soud dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., co do částky 20 000 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky 20 000 Kč představující nesplacenou jistinu, vydat. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o. z. 14. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od [datum]. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne [datum], kdy odeslala žalované předžalobní výzvu k plnění s určením data splatnosti do 3 dnů. Výzva byla žalované dle § 573 o. z. doručena dne [datum], tedy třetí pracovní den po odeslání, splatnost nastala [datum] a ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení. 15. Soud při určení splatnosti přihlédl k finanční situaci a nepříznivým poměrům žalované, přičemž částka, kterou má žalovaná uhradit, není zanedbatelná, a proto vyhověl její žádosti a umožnil jí plnit dluh ve splátkách po 700 Kč v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. s tím, že pokud žalovaná nesplní byť jednu splátku, stane se celý dluh splatným. S ohledem na a