225 C 44/2024-54 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 141 127,71Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 18. 8. 2022 smlouvu o úvěru na základě, které poskytla žalovanému částku ve výši 100 000 Kč a kterou se žalovaný zavázal vrátit ve 42 měsíčních splátkách po 5 883 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že ho prověřila ve veřejných rejstřících a zhodnotila údaje od žalovaného týkající se jeho osobních, majetkových a rodinných poměrů. Jelikož žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 1. 5. 2023 zesplatnila, o čemž žalovaného písemně informovala. Pohledávka byla s účinností k 29. 11. 2023 postoupena na žalobkyni, o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalovaný na dlužné částce neuhradil ničeho. Žalobkyně proto požaduje zaplacení zbývající jistiny ve výši 110 861,92 Kč, smluvní pokuty ve výši 30 265,79 Kč, úroku ve výši 29,67 % ročně z částky ve výši 96 083,58 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 110 861,92 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a bez omluvy se na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).3. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 8. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu na základě, které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 100 000 Kč a kterou se žalovaný zavázal vrátit ve 42 měsíčních splátkách po 5 883 Kč. Dále byl sjednán úrok ve výši 62,12 % ročně, RPSN bylo 83,24 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou jednotlivou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení.5. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s výpisem z účtu žalovaného bylo zjištěno, že částka ve výši 100 000 Kč byla žalovanému vyplacena na jeho účet právní předchůdkyní žalobkyně dne 18. 8. 2022.6. Z hodnocení klienta bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného jako klienta hodnotila na základě následujících údajů: svobodný, 0 dětí, vlastní bydlení, vzdělání vysoká škola, čistý měsíční příjem ve výši 36 000 Kč od zaměstnavatele, měsíční výdaje: částka životního minima ve výši 4 620 Kč, bydlení ve výši 5 184 Kč, celkem výdaje ve výši 9 804 Kč.7. Z částečného výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že v období od dubna do července 2022 byla žalovanému poukázána mzda v průměrné čisté měsíční výši 39 368 Kč.8. Z výpisu SOLUS bylo zjištěno, že ke dni 18. 8. 2022 v tomto registru ohledně žalovaného nebyly evidovány žádné údaje.9. Z výpisu z registru NRKI ke dni 18. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl ohodnocen skóre 462, které znamená, že žalovaný jako klient dosahuje maximálního počtu bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů.10. Z oznámení ze dne 1. 5. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila, neboť žalovaný nehradil řádně a včas jednotlivé splátky.11. Z oznámení ze dne 12. 12. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne, seznamu postoupených pohledávek a společného prohlášení smluvních stran ze dne 5. 12. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.12. Z předžalobní upomínky ze dne 30. 1. 2024 včetně podacího lístku ze stejného dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán k úhradě dlužných částek do 14. 2. 2024.13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „SpÚ“).14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.17. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.20. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.21. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.22. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.23. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 , Anonymizováno, : „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. , spisová značka, , a ze dne 8. 10. 2020, č. j. , spisová značka, .24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje