230 C 67/2024-28 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení úvěrové jistiny 50 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 35 000 Kč, smluvní pokuty 2 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 87 500 Kč za období od 29.12.2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným v postavení podnikatele uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které vyplatila žalovanému na účet úvěrovou jistinu 50 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, kde se žalovaný zaregistroval, zadal své osobní údaje a poskytl pro ověření své totožnosti kopii svého občanského průkazu. Dále prostřednictvím verifikační platby 1 Kč či poskytnutím souhlasu žalovaného s poskytnutím informací o platebním účtu žalobkyně ověřila dle svého tvrzení žalovaným zadané údaje. Smlouva byla žalovanému zaslána prostřednictvím webového rozhraní, žalovaný smlouvu akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a zadáním SMS kódu. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně nesplácel, z jeho strany nebylo uhrazeno ničeho. Za prodlení s vrácením úvěru v dohodnutém termínu, tj. do 28.12.2023, si žalobce dle smlouvy nárokoval zaplacení celé úvěrové jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru 35 000 Kč, smluvní pokuty 2 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 87 500 Kč za období od 29.12.2023 do zaplacení. Žalovaný neplnil ani po předžalobní výzvě žalobkyně.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil, neomluvil se; žalobce se taktéž z jednání neomluvil, odročení účastníci nepožadovali. Soud tak věc rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.3. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti.4. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 20.10.2023, na které absentuje podpis žalovaného, u jména žalovaného je však uveden údaj – kód SMS verifikace , Anonymizováno5. Z potvrzení o provedené platbě subjektu , jméno FO, bylo zjištěno, že dne 20.10.2023 byla z účtu žalobkyně zaslána částka 50 000 Kč na účet , tel. číslo, (bez variabilního symbolu či jiné poznámky).6. Ze zprávy , právnická osoba, . z 12.8.2024 bylo zjištěno, že bankovní účet č. , č. účtu, byl od 2.8.2013 veden pro žalovaného a že jiná osoba než žalovaný k tomuto účtu neměla dispoziční oprávnění. Na tento účet byla dne 21.10.2023 připsána částka 50 000 Kč odeslaná z č.ú. , tel. číslo7. Z předžalobní výzvy k zaplacení dluhu datované 8.4.2024 včetně podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že 8.4.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.8. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda skutečně došlo mezi účastníky tohoto řízení k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně důkazní břemeno, které ji ve sporu tíží. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy. Předložené vyhotovení smlouvy o úvěru jako jediný navrhnutý důkaz vytvořila sama žalobkyně a spolehlivě proto nemůže prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byl právě žalovaný, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedl (především že právě on vyplnil žádost a poslal ověřovací SMS kód a dále, že akceptoval nabídku smlouvy žalobkyní tvrzeného znění).9. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy a identifikace žalovaného v rámci kontraktačního procesu a zejména označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní stran skutečnosti, že to byl právě žalovaný, kdo podal žádost o úvěr a kódem podepsal smlouvu žalobou ve znění žalobkyní tvrzeného obsahu.10. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.11. Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.12. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.13. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 občanského zákoníku, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsens (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy.17. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru v žalobkyní tvrzeném znění neprokázala, stejně tak neprokázala, že to byl právě žalovaný, kdo žalobkyni požádal o úvěr.18. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku). Právní předchůdkyně zaplatila žalovanému na jeho účet (jak bylo prokázáno zprávou banky) 50 000 Kč, aniž by k tomu existoval právní důvod, zejména závazek ze smlouvy mezi účastníky. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), jímž se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil a je proto povinen je podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat. Žalovaný přitom netvrdil, ani v řízení nevyšlo najevo, že by dosud právní předchůdkyni či žalobkyni cokoliv vydal.19. Splatnost pohledávky žalobkyně soud posoudil odlišně. Nelze ji odvíjet od smlouvy, neboť ta vůbec nebyla uzavřena. V případech bezdůvodného obohacení se splatnost řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně prokazatelně (podací arch z 8.4.2024,) vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky do 3 dnů od doručení výzvy. Do dispozice žalovaného se dostala dne 11.4.2024 (§ 573 občanského zákoníku), splatnost tedy nastala dne 14.4.2024 a od 15.4.2024 je žalovaný v prodlení. Teprve až od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.20. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 15.4.2024 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Druhým výrokem soud žalobu zamítl v části, kterou žalobkyně požadovala úrok z úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu, neboť tyto nároky pro neuzavření smlouvy vůbec nevznikly, a úrok z prodlení v části, v níž žalobkyni nenáleží.21. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posouzení procesního úspěchu stran soud musel přihlédnout i k příslušenství (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyně ve věci z procesního hlediska z větší části uspěla (žalobkyně uspěla co do 50 000 Kč, žalovaný co do 37 500 Kč a celkový předmět řízení činil 87 500 Kč), má proto právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů proti méně úspěšné žalované, tj. na 13 % celkových nákladů. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za