ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2026:216.C.47.2026.1 Datum: 2026-05-06 Předmět: o zaplacení částky 23 286,23 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 smlouva pracovnínáklady řízeníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvysmlouva o zápůjčcelhůtypracovní poměrdokazovánířidičský průkazsmlouva o úvěrunáhrada nákladůelektronický podpis
O co šlo: o zaplacení částky 23 286,23 Kč s příslušenstvím (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 15)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 23 286,23 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 22. 5. 2025 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce č., hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného částku 14 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku společně s příslušenstvím vrátit v 47 měsíčních splátkách po 780 Kč. Celková částka, k jejímuž splacení se žalovaný takto zavázal, byla 37 422 Kč, z toho obchodní úrok je ve výši 9 070 Kč a administrativní poplatek je ve výši 14 352 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny a dále byly sjednány náklady spojené s uplatněním pohledávky. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, a to za použití bankovní identity žalovaného a ověřením osobních dokladů žalovaného. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že zhodnotila doklady předložené žalovaným (čestné prohlášení, výplatní páska, dodatek k pracovní smlouvě, výpisy z bankovních účtů za poslední 3 měsíce). Žalovaný však zápůjčku nesplácel, proto žalobkyně úvěr ke dni 2. 2. 2026 zesplatnila. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného marně upomínala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto nyní po žalovaném požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 13 835 Kč, obchodního úroku ve výši 2 105 Kč, administrativních poplatků ve výši 2 093 Kč, zákonného úroku z prodlení v celkové výši 309,27 Kč (v částce 144,5 Kč před zesplatněním a v částce 164,77 Kč od zesplatnění do 4. 3. 2026), smluvních pokut v celkové výši celkem 2 593,96 Kč (v částce 2 071 Kč za dobu do zesplatnění a v částce 522,96 Kč od zesplatnění do 4. 3. 2026), náklady spojené s vymáháním ve výši 2 350 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 18 033 Kč od 5. 3. 2026 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 6. 5. 2026. Žalovaný se k nařízenému jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.5. Z listiny nazvané „Smlouva č., hodnota, “ ze dne 22. 5. 2025, splátkového kalendáře, elektronického výpisu informací, sazebníku a obchodních podmínek bylo zjištěno, že si žalobkyně měla s žalovaným sjednat dohodu, na základě které se žalobkyně měla zavázat žalovanému poskytnout částku 14 000 Kč a žalovaný se měl zavázat tuto částku společně s úrokem ve výši 27,1 % ročně, měsíčním administrativním poplatkem ve výši 299 Kč vrátit ve 48 měsíčních splátkách. Celkem měl žalovaný vrátit 37 428 Kč. RPSN byla 80,6 %. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části bylo mělo být sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z aktuální dlužné částky. Zároveň mělo být pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části ujednáno právo žalobkyně celou neuhrazenou jistinu zesplatnit, pokud žalovaný neuhradí dlužné splátky ani do 30 dnů od doručení upomínky. Ode dne doručení informace o zesplatnění nebo pozdějšího uvedeného dne se měla stát splatnou jistina a žalovaný měl ztratit výhodu splátek. Neuhradí-li žalovaný poté bezodkladně veškeré nároky ze smlouvy, měla být žalobkyně oprávněna uplatnit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuální celkové částky, se kterou je žalovaný v prodlení. Celková výše obou smluvních pokut by neměla převýšit 50 % jistiny. Dále měly být sjednány poplatky spojené s vymáhám pohledávky. Dohoda měla obsahovat elektronický podpis žalovaného.6. Z čestného prohlášení o příjmech ze dne 20. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl svůj měsíční příjem ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, . ve výši 29 000 Kč. Dále žalovaný uvedl své měsíční výdaje ve výši 5 000 Kč a náklady na bydlení ve výši 4 500 Kč s tím, že bydlení je vlastní. V neposlední řadě žalovaný uvedl, že je ženatý a má vyživovací povinnost k jednomu dítěti. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne 9. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, ., pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou. Z výplatní pásky žalovaného za březen 2025 bylo zjištěno, že žalovaný měl čistý příjem ze zaměstnání ve výši , částka, . Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období od 1. 2. 2025 do 30. 4. 2025 bylo zjištěno, že zůstatek na účtu byl ke dni 28. 2. 2025 ve výši 1 571,33 Kč (připsáno 64 747,05 Kč a odepsáno 84 096,11 Kč), ke dni 31. 3. 2026 ve výši 6 952,22 Kč (připsáno 59 504,75 Kč a odepsáno 54 123,86 Kč) a ke dni 30. 4. 2025 ve výši 1 862,16 Kč (připsáno 130 487,93 Kč a odepsáno 135 577,99 Kč). Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání od společnosti , právnická osoba, . a měl značné výdaje na sázky, hazardní hry a splátky jiných zápůjček či úvěrů.7. Z výpisu z účtu č., č. účtu, bylo zjištěno, že žalobkyně dne 22. 5. 2025 poukázala na bankovní účet č., č. účtu, částku 14 000 Kč.8. Z vyčíslení pohledávek vyplývající ze smlouvy č., hodnota, ke dni 4. 3. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni celkem zaplatil 780 Kč. Ke dni 4. 3. 2026 žalovaný žalobkyni dlužil celkem 23 286,23 Kč.9. Z výzvy ze dne 30. 12. 2025 a podacího lístku ze dne 30. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dluhu do 1. 2. 2026. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 2. 2026 a podacího lístku ze dne 5. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně pod hrozbou žaloby upomínala žalovaného k úhradě dluhu do 26. 2. 2026.10. Ze zprávy banky ze dne 24. 3. 2026 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č., č. účtu, je žalovaný. Žalobkyně na tento účet dne 22. 5. 2025 poukázala částku 14 000 Kč.11. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného, řidičského průkazu žalovaného a cestovního pasu žalovaného nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti pro věc samou.12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „SpÚ“)13. Podle § 2395 o z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 SpÚ., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 SpÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.17. Podle § 75 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.18. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním prakt