227 C 49/2026-72 – Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 71 249,25 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 28. 6. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem ve výši 68 300 Kč. Podle této dohody žalobkyně poskytla žalované dne 28. 6. 2024 částku 8 000 Kč, dne 15. 8. 2024 částku 8 000 Kč, dne 4. 9. 2024 částku 500 Kč, dne 11. 9. 2024 částku 3 500 Kč, dne 22. 9. 2024 částku 2 500 Kč, dne 26. 9. 2024 částku 5 300 Kč, dne 27. 9. 2024 částku 600 Kč, dne 30. 9. 2024 částku 5 300 Kč, dne 2. 10. 2024 částku 500 Kč a dne 3. 10. 2024 částku 858 Kč, tj. celkem 35 058 Kč. Žalovaná se zavázala tyto částky vrátit společně s poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 1,99 %, se smluvním úrokem ve výši 1,02 % denně z nesplacené jistiny a s poplatkem za službu , Anonymizováno, ve výši 1 815 Kč. Částky byly poskytnuty na bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaná požádala o úvěr a toto potvrdila pomocí kliknutí. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalované tak, že zjistila příjmy, výdaje a životní situaci žalované a dále provedla lustraci žalované v registrech. První splátka měla být splatná dne 28. 7. 2024 a konec úvěrového rámce měl nastat dne 20. 12. 2025. Žalovaná však smluvní podmínky porušila, když vrátila pouze dne 4. 7. 2024 částku 493,27 Kč, dne 28. 7. 2024 částku 986,54 Kč, dne 6. 8. 2024 částku 1 726,49 Kč, dne 3. 9. 2024 částku 3 869,21 Kč, dne 19. 9. 2024 částku 1 562,4 Kč, dne 9. 10. 2024 částku 7 406,75 Kč, dne 8. 11. 2024 částku 10 566,32 Kč, dne 9. 12. 2024 částku 11 009,88 Kč, dne 7. 1. 2025 částku 364,38 Kč, dne 8. 1. 2025 částku 364,39 Kč, dne 9. 1. 2025 částku 8 016,62 Kč, dne 30. 1. 2025 částku 2 915,23 Kč, dne 7. 2. 2025 částku 10 398,26 Kč, dne 8. 3. 2025 částku 10 205,36 Kč a dne 8. 4. 2025 částku 11 371,52 Kč, tj. celkem 81 256,62 Kč. Zbývající částka však nebyla uhrazena, čímž se žalovaná dostala se svým závazkem do prodlení, proto žalobkyně ke dni 9. 8. 2025 celý úvěr zesplatnila a žalovanou o tom informovala. Před podáním žaloby byla žalovaná dne 18. 12. 2025 marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně se pro domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 32 728,59 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 381,07 Kč, smluvního úroku ve výši 37 123,47 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 1 016,12 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 125,78 Kč od 9. 8. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 22. 6. 2026. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).4. Soud provedeným dokazováním dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z listiny nazvané jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne 28. 6. 2024, předpisu denních splátek, informace pro spotřebitele, souhlasu se zpracováním osobních údajů, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že účastnice si měly sjednat dohodu, ve které na straně věřitele vystupuje žalobkyně a na straně klienta žalovaná. Podle této dohody se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 68 300 Kč, a to na bankovní účet , IBAN, . V dohodě měl být dále sjednán úrok ve výši 1,016 % denně, poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatek za službu , Anonymizováno, ve výši 165 Kč za každé expresivní vyplacené každé tranše úvěru. RPSN měla být 1 793,67 %. Žalovaná se měla zavázat poskytnou částku vrátit společně s příslušenstvím. Výše denní splátky byla 82,23 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena na 20. 12. 2025. Na listinách není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalované.6. Z autorizace ověření totožnosti a výpisu , jméno FO, soud zjistil, že totožnost žalované měla být ověřována prostřednictvím bankovní identity.7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že v rámci domácnosti žalované jsou dva pracující členové. Pravidelné výdaje na půjčky činí 500 Kč, výdaje na bydlení činí 12 000 Kč, další nezbytné výdaje jsou 3 000 Kč a zbytné výdaje jsou 1 000 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu je 39 308 Kč a výše čistého příjmu uvedená spotřebitelem je 31 100 Kč. Rezerva pro výdaje je 500 Kč, vypočítané minimální výdaje jsou 9 255 Kč a výše disponibilního příjmu je 21 000 Kč.8. Z identifikovaných příjmů soud zjistil, že prostřednictvím bankovního výpisu byl zjištěn čistý měsíční příjem žalované ve výši 39 308 Kč.9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně poukázala na bankovní účet č. , č. účtu, pod VS: , var. symbol, dne 28. 6. 2024 částku 8 000 Kč, 15. 8. 2024 částku 8 000 Kč, 4. 9. 2024 částku 500 Kč, 11. 9. 2024 částku 3 500 Kč, 22. 9. 2024 částku 2 500 Kč, 26. 9. 2024 částku 5 300 Kč, 27. 9. 2024 částku 600 Kč, 30. 9. 2024 částku 5 300 Kč, dne 2. 10. 2024 částku 500 Kč a 3. 10. 2024 částku 858 Kč.10. Z dopisu ze dne 8. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované upomínku k úhradě dluhu. Žalovaná byla zároveň informována o zesplatnění celého úvěru.11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 12. 2025 a potvrzení o podaní zásilky ze dne 16. 12. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla dne 16. 12. 2025 před podáním žaloby vyzývána k zaplacení dluhu, a to do 3 dnů.12. Ze zprávy banky ze dne 29. 5. 2026 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná. Na tento bankovní účet byla pod variabilním symbolem , var. symbol, poukázána dne 28. 6. 2024 částka 8 000 Kč, dne 15. 8.2024 částka 8 000 Kč, dne 4. 9. 2024 částka 500 Kč, dne 11. 9. 2024 částka 3 500 Kč, dne 22. 9. 2024 částka 2 500 Kč, dne 26. 9. 2024 částka 5 300 Kč, dne 27. 9. 2024 částka 600 Kč, dne 30. 9. 2024 částka 5 300 Kč, dne 2. 10. 2024 částka 500 Kč a dne 3. 10.2024 částka 858 Kč.13. Z obecných principů posuzování a filosofie společnosti soud neučinil nová či odlišná skutková zjištění.14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím zm