12 C 21/2022-46 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky 744 525,53 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou s žalobkyní uzavřel dne 20. 2. 2020. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 720 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 6,90 % p.a. Úvěrem byly konsolidovány dosavadní závazky žalovaného. Schopnost žalovaného úvěr splácet hodnotila žalobkyně z informací uvedených žalovaným a výpisy z účtu žalovaného č. [číslo]. Žalovaný se zavázel úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 8 393 Kč. V rámci smlouvy o úvěru bylo sjednáno pojištění úvěru s měsíční paušální úhradou ve výši 545 Kč. V období od 1. 6. 2020 do 31. 10. 2020 využil žalovaný dle § 5 odst. 6, § 6 odst. 3 zákona č. 177/2020 Sb. ochrannou dobu. Vzhledem k tomu, že žalovaný smlouvu porušil, když se dostal do prodlení se splácením úvěru, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 28. 1. 2021. Dluh žalovaného tvoří jistina ve výši 741 477,30 Kč a smluvní poplatky 3 048 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 12. 2021 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Dne 18. 2. 2020 požádal žalovaný prostřednictvím pobočkové sítě žalobkyně o úvěr a uvedl, že jeho příjem činí 25 837 Kč a hradí nájem ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím dotazů do CCB zjistila, že žalovaný má celkem pět existujících závazků v podobě úvěrů, a to úvěr ve výši 50 000 Kč (splátka 1 430 Kč), úvěr ve výši 50 000 Kč (splátka 1 509 Kč) a tři úvěry u žalobkyně (splátka celkem 8 649 Kč), celkové měsíční splátky tedy činily 12 658 Kč (prokázáno listinou Posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 18. 2. 2020). Příjem žalovaného byl ověřen z běžného účtu vedeného u žalobkyně č. [číslo] (prokázáno výpisy z účtu č. [číslo] za období únor 2019 až únor 2020). Dne 20. 2. 2020 byla žalovaným a žalobkyní podepsána listina označená jako„ Smlouva o úvěru“, jejímž obsahem byla dohoda o poskytnutí úvěru ve výši 720 000 Kč s úrokovou sazbou 6,90 % p.a. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 8 393 Kč. Tímto úvěrem mělo dojít k úhradě splátkového úvěru u [společnosti] ve výši 49 489 Kč, kontokorentu u žalobkyně ve výši 21 957 Kč, revolvingového úvěru u žalobkyně ve výši 19 065 Kč, splátkového úvěru u žalobkyně ve výši 571 276 Kč a úvěru čerpaného prostřednictvím kreditní karty u [společnosti] ve výši 52 500 Kč; na splacení konsolidovaných dluhů tak mělo být použito 713 137 Kč. Zbývající část úvěru mohl žalovaná užít dle svého uvážení. Zároveň bylo mezi účastníky sjednáno pojištění úvěru proti neschopnosti žalovaného splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 20. 2. 2020). Dne 20. 2. 2020 a 25. 2. 2020 čerpal žalovaný poskytnutý úvěr ve výši 720 000 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu č. [číslo] za období od 20. 2. 2020 do 31. 12. 2020). Dne 19. 5. 2020 žalobkyně potvrdila žalovanému, že využil v souvislosti s pandemií COVID-19 ochrannou dobu s počátkem 1. 6. 2020 a koncem 31. 10. 2020, současně jej informovala o tom, že celková částka k zaplacení bude 1 059 727,50 Kč (prokázáno dopisem ze dne 19. 5. 2020). Dne 18. 11. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení a upozornila jej na možnost zesplatnění úvěru (prokázáno výzvou ze dne 18. 11. 2020). Ke dni 31. 12. 2020 činila dlužná jistina 740 323,23 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu). Dne 30. 1. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 28. 1. 2021 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek a současně byl vyzván k zaplacení jistiny ve výši 744 526 Kč (prokázáno dopisem ze dne 30. 1. 2021). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno dopisem ze dne 20. 9. 2021, včetně dodejky). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 4 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, ochranná doba trvá od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž úvěrujícímu došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, a) do 31. října 2020, nebo b) do 31. července 2020, jestliže úvěrovaný v oznámení uvede, že má v úmyslu využít takto zkrácenou ochrannou dobu.</i> <i>11. Podle §5 odst. 1 zákona č. 177/2020 Sb., o délku ochranné doby se odkládá čas plnění peněžitých dluhů úvěrovaného vůči úvěrujícímu ze smlouvy o úvěru.</i> <i>12. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 177/2020 Sb., délku ochranné doby se prodlužuje doba trvání zajištění úvěru.</i> <i>13. Podle § 5 odst. 7 zákona č. 177/2020 Sb., o délku ochranné doby se prodlužuje období, pro které byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba.</i> 14. Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 an. o. z. a pojistné smlouvy dle § 2758 an o. z. Žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když od žalovaného získala informace o jeho majetkových poměrech, přičemž disponovala informacemi o dosavadním splácení pěti úvěrů, které byly poskytnutým úvěrem konsolidovány. Žalovanému bylo poskytnuto 720 000 Kč na splacení dosavadních závazků s tím, že výsledná splátka byla nižší než součet původních splátek úvěrů. Na základě takových skutečností existoval předpoklad, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný na základě smlouvy čerpal peněžní prostředky a následně podle zákona č. 177/2020 Sb. využil ochranné doby do 31. 10. 2020. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácel, svému závazku v částce 741 477,30 Kč nedostál a dlužné smluvní úroky žalobkyni nevrátil. Zároveň soud uzavřel, že žalobkyně vzniklo také právo na zaplacení částky ve výši 3 048 Kč představující dlužné pojistné za období od srpna 2020 do ledna 2021, proto soud žalobkyni nárok na její zaplacení také přiznal. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 15. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 o. z.), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 16. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 30 382 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 29 782 Kč a paušální náhrady za dva úkony právní služby (výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč, učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).