5 C 222/2018-392 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů s tím, že manželství účastníků uzavřené dne 11. 7. 2014 bylo pravomocně rozvedeno ke dni 29. 5. 2018. Za trvání manželství účastníci pořídili bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa], stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], zapsanou u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] [obec] (dále též„ byt č. 1“), a bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. č. st. [rok], zapsanou u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] (dále též„ byt č. 2“). Dále účastníci za trvání manželství nabyli do společného jmění manželů piano Feurich 122. Navrhla proto rozhodnout o přikázání věcí náležejících do společného jmění manželů do výlučného vlastnictví toho kterého účastníka a rozhodnout o případném vypořádacím podílu. 2. Žalovaný souhlasil s tvrzením žalobkyně o době trvání manželství mezi účastníky. Ačkoliv pak bylo pravdou, že obě bytové jednotky byly pořízeny za trvání manželství, peněžní prostředky na byt č. 1 byly použity ze zápůjčky ve výši 2 600 000 Kč od pana [příjmení], která byla ještě před uzavřením manželství dne 27. 5. 2014 poskytnuta žalovanému. Byt č. 1 je tak výlučným vlastnictvím žalovaného, který byl původně i v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník a následně na nátlak žalobkyni daroval spoluvlastnický podíl k této nemovitosti. Byt č. 2 byl taktéž pořizován za trvání manželství, nicméně opět z výlučných prostředků žalovaného. Ačkoliv byla koupě bytu č. 2 realizována z důvodu pobytu žalovaného v zahraničí přes žalobkyni, ta nikdy své vlastní peněžní prostředky neměla a ani se nijak nepodílela na získávání peněžních prostředků do společného jmění manželů. Žalovaný koupi bytu č. 2 financoval taktéž ze zápůjčky od pana [příjmení]. K dispozici měl i vlastní peněžní prostředky, které získal ještě před uzavřením manželství. Peníze získal prodejem bytu v [anonymizováno], který ač byl napsán na žalobkyni, byl koupen z jeho výlučných prostředků, které utržil za prodej svého podílu ve společnosti [právnická osoba] Takto utržené peněžní prostředky ponechal na Ukrajině odpovědným osobám, které mu je následně postupně zasílaly na bankovní účet dle potřeby. Žalovaný byl dále nucen z důvodu vysokých nároků žalobkyně na drahé dovolené, návštěvy restaurací apod. vzít si za trvání manželství půjčku ve výši 1 200 000 Kč od pana [příjmení]. Z těchto finančních prostředků hradil nákladný život manželů, jejich běžné denní potřeby a rekonstrukce uvedených bytových jednotek. Žalobkyně přitom věděla, že běžné náklady na život účastníků jsou hrazeny z půjčených peněžních prostředků, neboť žalovaný postupem času neměl dostatek peněžních prostředků z podnikání, jelikož se mu nemohl kvůli důvodům na straně žalobkyně zplna věnovat. Z výlučných peněžních prostředků dále financoval rekonstrukci bytu č. 1, za kterou zaplatil 190 351 Kč, a dále movité věci tvořící vybavení bytu č. 1 ve výši 201 318 Kč a movité věci tvořící vybavení bytu č. 2 ve výši 98 677 Kč. Navrhl proto vypořádat věci patřící do společného jmění manželů, návrh na vypořádání bytových jednotek zamítnout a zohlednit vnosy z výlučných prostředků žalovaného do společného jmění manželů. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti a použití rozhodného práva za situace, kdy oba účastníci řízení jsou státními příslušníky Ukrajiny, když tato skutečnost zakládá cizí prvek. Na základě čl. 29 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001, uveřejněné pod č. 54 Sbírky mezinárodních smluv, se majetkové právní vztahy účastníků tohoto řízení řídí českým právem, neboť oba bývalí manželé měli poslední společné bydliště na území České republiky. Podle čl. 29 odst. 4 uvedené smlouvy je dána pravomoc českých soudů, přičemž místní příslušnost zdejšího soudu je dle vnitrostátních předpisů určena ustanovením § 88 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 4. Účastníci učinili nesporným, že jejich manželství trvalo od 11. 7. 2014 do 29. 5. 2018. V průběhu řízení dále účastníci učinili nesporným, že hodnota piana Feurich 122 patřícího do společného jmění manželů je 30 000 Kč a navrhli, aby bylo přikázáno do výlučného vlastnictví žalovaného. 5. Soud dále provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, znaleckým posudkem, svědeckou výpovědí a účastnickými výslechy, z nichž zjistil následující skutečnosti: 6. V katastru nemovitostí jsou k bytu č. 1 účastníci řízení zapsáni jako podíloví spoluvlastníci, a to každý z nich podílem ve výši ideální poloviny. Nabývacím titulem žalovaného je kupní smlouva ze dne 9. 4. 2015 s právními účinky zápisu ke dni 13 4. 2015, nabývacím titulem spoluvlastnického podílu ve prospěch žalobkyně je darovací smlouva ze dne 14. 10. 2015 s právními účinky zápisu ke dni 14. 10. 2015 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Stranou kupní smlouvy ze dne 9. 4. 2015 na straně kupujícího byl pouze žalovaný. Předmětem kupní smlouvy byl uvedený byt č. 1, přičemž kupní cenu ve výši 1 160 000 Kč se žalovaný zavázal složit do 30 dnů od podpisu smlouvy na účet úschovy u advokáta. Smluvená částka byla na uvedený účet složena žalovaným dne 10. 4. 2015 (prokázáno kupní smlouvou ze dne 9. 4. 2015 a příkazem k bezhotovostní úhradě). K bytu č. 2 je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník žalobkyně, a to na základě kupní smlouvy ze dne 13. 3. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 11. 5. 2017 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). 7. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 5. 2014 mezi [jméno] [příjmení] v postavení zapůjčitele a žalovaným v postavení vydlužitele měla být žalovanému bezúročně přenechána částka 2 600 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Celá částka byla určena na financování nákupu nemovitostí v [obec]. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit do 31. 12. 2017, přičemž splatnost závazku byla následně ujednáním stran prodloužena do 30. 4. 2022 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 27. 5. 2014 a uznáním dluhu ze dne 21. 11. 2017). 8. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 10. 2016 mezi [příjmení] [příjmení] v postavení zapůjčitele a žalovaným v postavení vydlužitele měla být žalovanému bezúročně přenechána částka ve výši 1 200 000 Kč, kdy uvedená částka byla žalovanému předána po částech, a to dne 6. 10. 2014 ve výši 300 000 Kč, dne 3. 7. 2015 ve výši 250 000 Kč, dne 4. 3. 2016 ve výši 250 000 Kč, dne 13. 9. 2016 ve výši 200 000 Kč a dne 26. 10. 2016 ve výši 200 000 Kč. Doklady o převzetí jednotlivých částek tvoří nedílnou součást smlouvy. Tato celková částka byla poskytnuta na úhradu toho, co žalovaný společně s žalobkyní použil k vyřešení rodinných, bytových a životních potřeb, na jejichž úhradu měl nedostatek finančních prostředků (prokázáno smlouvou ze dne 26. 10. 2016 včetně potvrzení o převzetí zápůjčky ze dne 6. 10. 2014, ze dne 3. 7. 2015, ze dne 4. 3. 2016, ze dne 13. 9. 2016 a ze dne 26. 10. 2016). 9. Žalovaný převedl smlouvou z roku 2013 svá práva k obchodnímu podílu ve společnosti [právnická osoba] za celkovou částku ve výši 109 350 USD, přičemž každý z kupujících se zavázal sjednanou částku zaplatit v hotovosti. Žalovaný měl dne 24. 12. 2013 obdržet částku ve výši 14 350 USD, dne 2. 9. 2013 částku ve výši 30 000 USD, dne 28. 10. 2013 částku ve výši 25 000 USD, dne 21. 11. 2013 částku ve výši 25 000 USD a dne 20. 12. 2013 částku ve výši 15 000 USD (prokázáno smlouvou o společných činech ze dne 2. 9. 2013). Čestným prohlášením [příjmení] [jméno] [příjmení] prohlásil, že dne 26. 11. 2013 prodal byt [číslo] na adrese [adresa], Ukrajina, kdy v kupní smlouvě jako druhá strana byla uvedena žalobkyně, nicméně všechna jednání o prodeji bytu včetně složení kupní ceny byla činěna žalovaným (prokázáno čestným prohlášením ze dne 15. 2. 2019). 10. Účtenkami vystavenými dne 6. 2. 2017 a 15. 2. 2017 společností [právnická osoba] byl doložen nákup stavebního materiálu či věcí tvořících běžné vybavení bytu za částku 17 408 Kč, částku 15 641 Kč a částku 65 628 Kč (prokázáno účtenkami ze dne 6. 2. 2017 a 15. 2. 2017). Stejnou společností byly za věci sloužící k vybavení bytu v období dubna a května 2015 fakturovány částky 12 080 Kč, 9 564 Kč, 20 470 Kč a 159 204 Kč (prokázáno účtenkami [číslo]). Za stavební úpravy bytu č. 1 provedené v dubnu 2015 byla žalovanému vyfakturována částka ve výši 190 351 Kč (prokázáno konečnou fakturací k SOD). Z faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizováno] včetně účtenky pak bylo zjištěno, že této společnosti byla uhrazena částka 20 420 Kč (prokázáno fakturou a účtenkou [číslo] ze dne 19. 6. 2014). 11. Dne 21. 2. 2017 žalobkyně ve směnárně v [obec] vyměnila hotovost ve výši 50 000 USD, za níž byla vyplacena česká měna ve výši 1 272 500 Kč (prokázáno nákupním odpočtem [číslo]). V únoru 2017 byly mimo jiných transakcí dne 28. 2. 2017 na účet žalobkyně i na účet žalované