5 C 38/2022-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne 15. 10. 2020 nájemní smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalované přenechat k užívání bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2021. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalovaná po skončení nájmu byt přes opakované výzvy nevyklidila a nepředala zpět žalobkyni. Za užívání bytu platila nepravidelně. V srpnu 2021 zaslala žalobkyni dopis, ve kterém se zavázala byt vyklidit a uznala dluh za užívání bytu za dobu do 31. 8. 2021 ve výši 33 155 Kč. Žalovaná byt nevyklidila a bezdůvodné obohacení za jeho užívání žalobkyni ani po výzvě nevydala. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka ve vlastnictví žalobkyně [číslo] v budově [adresa] [číslo] v [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 1. 2021, žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalovaná byt k užívání převzala dne 15. 10. 2020 (prokázáno smlouvou ze dne 15. 10. 2020, výpisem z katastru nemovitostí). Žalovaná byt při skončení nájmu žalobkyni nepředala a nadále jej užívala. Ke dni 31. 8. 2021 dlužila žalobkyni za užívání bytu částku 33 155 Kč (prokázáno listinou„ Dohoda o ukončení nájmu – čestné prohlášení“ ze dne 10. 8. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu a určila jí lhůtu do 15. 9. 2021 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 1. 9. 2021 včetně podacího lístku). 5. Po právní stránce soud vztah účastníků posoudil dle občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 8. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva k bytu, přičemž žalovaná byt po skončení nájmu žalobkyni nepředala a nadále jej bez právního důvodu užívala. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu za užívání bytu žalovanou ve výši ujednaného nájemného. Žalovaná ovšem žalobkyni ušlé nájemné v plné výši nenahradila, a obohatila se tak na úkor žalobkyně tím, že získala majetkový prospěch protiprávním užitím její hodnoty (a to ve výši odpovídající sjednanému nájemnému), a proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Tím, že žalovaná nevydala žalobkyni bezdůvodné obohacení ve lhůtě určené v předžalobní výzvě, dostala se dnem následujícím po uplynutí lhůty do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 1 327 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) a jednoduchá výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby činí 2 x 2 460 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí 1 x 1 230 Kč. o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 1 480,50 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 9 857,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.