9 C 37/2021-91 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení nejprve částky ve výši 21 469,40 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“), uzavřel s žalovaným dne 22. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 2 504 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 888 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 891 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaný na svůj dluh dosud uhradil částku ve výši 2 638 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 371,26 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou s žalovaným uzavřel právní předchůdce dne 8. 9. 2017 a na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 194 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 204 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaný na svůj dluh dosud uhradil částku ve výši 5 754 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo s účinností k témuž dni k postoupení uvedených pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) je na místě nejprve uvést k otázce mezinárodní příslušnosti, že je v dané věci dána pravomoc českých soudů k projednání, o čemž bylo k námitce žalovaného týkající se mezinárodní nepříslušnosti rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 9. 2021, č. j. 9 C 37/2021-45, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2021, č. j. 30 Co 125/2021-60. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalovaný s právním předchůdcem chtěl dne 22. 12. 2017 uzavřít smlouvu o zápůjčce [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 2 504 Kč, odměnou za zpracování, doručení a flexibilní splácení 3 888 Kč, poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení 5 891 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 14 000 Kč v hotovosti (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] smluvní podmínky smlouvy). Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 20. 1. 2020 převedena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, včetně seznamu, a oznámením ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky, a to nejpozději do 30. 4. 2020, byl žalovaný řádně vyzván upomínkou před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020 včetně podacího lístku). Žalovaný zatím na svůj dluh uhradil celkovou částku 2 638 Kč (zjištěno tvrzením žalobkyně, prokázáno tabulkou umoření ze dne 27. 1. 2020). 6. Žalovaný s právním předchůdcem chtěl dne 8. 9. 2017 uzavřít smlouvu o zápůjčce [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 932 Kč, odměnou za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 194 Kč, poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení 2 204 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 7 000 Kč v hotovosti (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] smluvní podmínky smlouvy). Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 20. 1. 2020 převedena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, včetně seznamu, a oznámením ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky, a to nejpozději do 30. 4. 2020, byl žalovaný řádně vyzván upomínkou před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020 včetně podacího lístku). Žalovaný zatím na svůj dluh uhradil celkovou částku 5 754 Kč (zjištěno tvrzením žalobkyně, prokázáno tabulkou umoření ze dne 27. 1. 2020). 7. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce žalobkyně řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvy uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelské smlouvy ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvy neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. <i>10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.</i> <i>12. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.</i> <i>16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.</i> <i>17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.</i> <i>18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjev