9 C 415/2021-26 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky 19 360 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou s právním předchůdcem, společností [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“), uzavřel dne 1. 8. 2019. Právní předchůdce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal půjčku řádně a včas splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 456 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 24. 9. 2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků zaplatit pevný úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč Smluvní strany si dále sjednaly doplňkovou službu životní pojištění, za níž se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 360 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění a půjčku zesplatnil. Pohledávka byla s účinností ke dni 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí 19 360 Kč s příslušenstvím, z toho na jistině 14 816,75 Kč a na úrocích a poplatcích 4 543,25 Kč; přes výzvy žalovaný toto neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Jelikož je žalovaný státním občanem Rumunska, soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti a rozhodným právem ve věci a v souladu se Smlouvou o právní pomoci v občanských věcech mezi Českou republikou a Rumunskem (Bukurešť, 11. 7. 1994; č. 1/1996 Sb.), čl. 50 odst. 1 a 3 dospěl k závěru, že závazek vznikl na území České republiky, tudíž rozhodným právem je právo české. Zároveň soud uzavřel, že žalovaný má bydliště na území České republiky, tudíž je dána pravomoc českých soudů k rozhodnutí ve věci. 4. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaný byl vyzván usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 8. 2021, aby se k navrženému postupu vyjádřil; žalovaný se nevyjádřil, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. 5. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise učinil následující skutková zjištění: 6. Právní předchůdce uzavřel s žalovaným po ověření jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr dne 1. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci vrátit spolu s úroky ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 360 Kč, a to ve 60 pravidelných týdenních splátkách po 456 Kč. Úroková sazba byla uvedena ve výši 32,15 % ročně a RPSN ve výši 212,77 % Smluvní strany v rámci smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednaly také pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění za poplatek 360 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] kartou zákazníka, pracovní smlouvou, výplatními páskami za duben 2019, květen 2019 a červen 2019, nájemní smlouvou ze dne 1. 1. 2019). Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, včetně přílohy, a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021). Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021, která mu byla následujícího dne, tj. 14. 5. 2021 odeslána (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem). 7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 8. Právní předchůdce a žalovaný uzavřeli dne 1. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci vrátit spolu s úroky a poplatky, v pravidelných týdenních splátkách po 456 Kč. Účastníci dále platně uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě níž se žalovaný zavázal zaplatit pojistné ve výši 360 Kč. Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 9. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dle uzavřené smlouvy žalovaný zápůjčku žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci vrátil, soud proto vycházel z toho, že zápůjčka (v celém rozsahu) zaplacena nebyla, uhrazeno bylo 8 000 Kč. 10. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti; smluvní vztah účastníků pak soud hodnotil jako spotřebitelský ve smyslu § 419, § 420 odst. 1, § 1811 - §1813 a § 1815 o. z. <i>11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>12. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.</i> <i>13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez navrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>15. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.</i> <i>16. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.</i> <i>17. Podle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>19. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>20. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 21. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla po přezkoumání úvěruschopnosti uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechal právní předchůdce žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostř